Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Horolezec Holeček si touží dát na Nangá Parbatu repete

Rozdělit například fotbalisty nebo jiné sportovce na vítěze a poražené? To opravdu nedá až tak moc práce. Složitější je to ovšem s horolezci šplhajícími po svazích velehor. Ti se odlišují nejenom tím, že svoje soupeře si vybírají zásadně sami, ale necítí se v roli poražených například ani ve chvíli, kdy berou na vědomí, že se jim nepovede vystoupit na vrchol. Vizitkou takovéto filozofie může být ohlédnutí Marka Holečka za nedávnou výpravou na Nangá Parbat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Hrubý a Marek Holeček

Zdeněk Hrubý a Marek Holeček | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

Premiérový pokus Marka Holečka a Zdeňka Hrubého dostat se na vrchol této osmitisícovky obávanou Rupálskou stěnou, jejíž lezecká výška dosahuje až neuvěřitelných 4 300 metrů, byl podle dobrozdání obou našich horolezců několikadenním bojem na hranici lidských možností a konečnou stanici měl někde nad sedmi tisíci metry.

"Samotné lezení Rupálskou stěnu je vždycky spojeno s poměrně dramatickým výstupem," stručně okomentoval výpravu na Nangá Parbat Marek Holeček. Bylo to náročné, vysilující a buďme tedy rádi, že jsme se vrátili živi a zdrávi, mohl by dodat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nejen o Nangá Parbatu si s Markem Holečkem povídal Aleš Procházka

Namísto toho prý ale vybídl svého parťáka, aby to v příštím roce zkusili znovu - bohatší o letošní cennou zkušenost a znalí odpovědí na mnohé otazníky, které pro ně byly před prvním setkáním s Rupálskou stěnou velkou neznámou.

"Život je takhle napsanej, nás to lezení baví. Že z laického pohledu riskujeme, to je věc, která se bude těžko vyvracet. Nicméně zážitky, které si odsud člověk odváží, jsou opravdu silné a těžko se dá najít něco, čím bych si to mohl nahradit. I veřejnost, ať laická nebo odborná, ráda ve finále sleduje to počínání a skrze naše oči a naše vyprávění si to prožije taky," říká Marek Holeček.

Ten hledá v horách dosud neobjevené cíle, ale nepohoršuje se ani nad zástupy horolezců obléhajících Everest.

"To, že to jako magnet stahuje jeden kopec, je jasné, protože je to jeden z pólů této zeměkoule a nemůžeme se divit a bránit těm lidem. Když budete mít to štěstí a dostanete se na vrchol a podíváte se doleva a doprava, uvidíte hradby hor a překrásné kopce, z nichž některé mají jen málokdy návštěvu," vysvěluje sedmatřicetiletý horolezec.

'Z Nangá Parbatu má člověk strach'

"Jestli chcete najít klid hor a drama samotného lezení, nepůjdete na Everest a budete hledat tyhle místa, tak můžu garantovat, že je najdete a není to složité," usmívá se Holeček.

A právě chystaná repríza výstupu Rupálskou stěnou na vrchol Nangá Parbatu je pro něj vizitkou snahy objevovat nepoznané. "Ta hora je monumentální, člověk z ní má upřímně strach. Na druhou stranu zase láká jak magnet, protože existuje. To je jednoduché," uzavírá Marek Holeček.

Aleš Procházka, Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme