Horolezec Josef Rakoncaj slaví 60. narozeniny
Bývaly doby, kdy i horolezci dostávali za svoje nejobtížnější kousky olympijské medaile.To už sice pár desítek let neplatí, protože opravdu není proveditelně možné objektivně známkovat lezecké výkony odehrávající se kdesi daleko od civilizace, ale nic to nemění na faktu, že jsou tací, na které se my, obyčejní smrtelníci pohybující se v nižších nadmořských výškách, musíme dívat s obdivem. A do této kategorie elitních horolezců patří i dnešní čerstvý šedesátník - Josef Rakoncaj.
Muž, který kromě jiného dokázal vystoupit na osm ze 14 nejvyšších vrcholů naší planety, muž, který si ani ve zralém věku neužívá lezeckého důchodu. Jen si namísto velehor vybírá umělé stěny nebo skály a čas od času - jako třeba v tomto týdnu - se vydává za dobrodružstvím někam do světa.
Josef Rakoncaj se netají averzí ke komerčním expedicím, které dnes berou himálajské vrcholy útokem, a umí si vážit toho, že všechny svoje výstupy zvládl ještě předtím, než se na úbočích osmitisícovek rozvinul horolezecký průmysl se všemi svými negativními důsledky.
Pro laika může být vizitkou kvalit toho kterého horolezce nejspíš to, zda dotyčný už někdy stanul na vrcholu Everestu. Až tam se sice Josef Rakoncaj při dvou svých pokusech v roce 1987 nedostal, i když napodruhé mu chybělo pouhých 200 metrů.
Zato se ale může pochlubit tím, že jako jediný na světě dokázal bez použití umělého kyslíku dvakrát stanout na vrcholu K 2. Tato monumentální bílá pyramida, která je druhou nejvyšší osmitisícovkou, stále přitahuje a zároveň odrazuje svoje obdivovatele.
Znalci velehor jsou ochotni tvrdit, že právě K 2 je vůbec nejzáludnějším soupeřem. A pod tento názor se po třech svých pokusech podepisuje také další z našich špičkových horolezců Radek Jaroš.
„Kdysi jsem říkal, že už tam nikdy nepojedu. Bylo to vlastně hned po mém prvním pokusu, kdy jsme se dostali do výšky 8000 metrů a ve strašně dramatických podmínkách jsme z té stěny ustupovali dva dny místo pěti hodin. Nakonec jsem tam během čtyř let byl třikrát, ale bohužel K 2 prostě odolává,“ vzpomíná Jaroš.
Také Petr Mašek už na vlastní kůži zjistil, jak dovede být K 2 obtížná a nepříjemná.
„Potíže jsou známé. Nevede tam žádná výstupová cesta a jsou zde i další objektivní rizika jako laviny, padající kamení. Jsou tam prostě technické potíže na jakékoliv cestě, kterou si vyberete,“ prozrazuje Mašek.
Doktor Miroslav Plzák onehdy v televizi prohlásil, že horolezci jsou těmi jedinými nadšenci, kteří se nenechají od svého sportu za žádných okolností odradit - a Josef Rakoncaj je toho určitě příkladem. Tak ať mu touha po dobrodružství ještě hodně dlouho vydrží!
