I když je vozíčkář, zvládne vyměnit i žárovku. Člověk dokáže spoustu věcí, říká sledge hokejista

Vyměnit žárovku, pracovat v dílně, zacvičit si v domácí posilovně. To vše zvládne v Pátku u Poděbrad Zdeněk Šafránek. Na tom by nebylo až tak nic zvláštního, kdyby tento sportovně založený muž nebyl na vozíku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kapitán sledge hokejové reprezentace Zdeněk Šafránek | Foto: Pavel Petr

„Na vozíku jsem 13 let. V práci na mě spadlo jeden a půl tuny železa. Pracoval jsem v Boleslavi, kde jsem opravoval nákladní auta. Spadla na mě montážní plošina o váze jeden a půl tuny,“ líčí osudný moment svého života kapitán české sledge hokejové reprezentace Zdeněk Šafránek.

Přehrát

00:00 / 00:00

S kapitánem české sledge hokejové reprezentace, Zdeňkem Šafránkem, mluvil reportér ČRo Pavel Petr

Věnuje se i plavání a chystá se na premiérové utkání v paraboxu. Po úrazu musel přebudovat svůj dům v Pátku.

„Má nějakých 300 metrů čtverečních obytné plochy. Bylo ho třeba přizpůsobit, protože je do patra. Musel jsem udělat dva výtahy. Jeden je ze sklepa do garáže, kvůli autu, druhý mě vozí ze sklepa do podkroví,“ představuje Šafránek dům, ve kterém bydlí.

Doma tak prakticky zvládne všechno. Nemusí vyloženě spoléhat na něčí pomoc.

„Dalo by se říct, že tady zvládám všechno, i výměnu žárovky. Spousta lidí si řekne, jak může člověk na vozíku vyměnit žárovku, ale já mám takovou pojízdnou basu na čtyřech kolečkách, která je vysoká. Když na ni vylezu a sednu si na ni, tak dosáhnu až ke stropu,“ vysvětluje hendikepovaný sportovec.

Asistenci ovšem neodmítá. Říká, že je prakticky nutná u všeho.

„Přece jenom člověk nemůže chodit, takže asistence je u všeho. Když ale člověk opravdu něco potřebuje a chce, v sebemenší nouzi dokáže cokoliv. Člověk dokáže spoustu věcí,“ je přesvědčen sledge hokejový reprezentant.

Konec základní části extraligy se blíží. O vítězi se rozhodne mezi Libercem a Spartou

Číst článek

A má z nich pochopitelně velkou radost. Zdeněk Šafránek si například zhotovil přívod elektriky pod pergolu.

„Z té pergoly mám velkou radost, protože se mi líbí a vegetím tam od jara do podzimu. Kolikrát tam i spím přes noc, takže to je takové moje království. A z dílny, kterou jsem si přizpůsobil, mám také radost,“ přiznává Šafránek.

Navíc v jedné z místností má prakticky kompletní tělocvičnu. Vše, co ke svým sportům potřebuje.

„Mám tady rotoped přizpůsobený na handbike. Mám tady bench, činky, pytel, mohu tady dělat přítahy nebo tady mám stojan na vertikalizaci, díky kterému se dokážu postavit, když potřebuji srovnat tělo. Za barákem mám i bazén, takže se zde dá dělat všechno.“

Tréninkovou místnost má také jako malou Síň slávy. Zdobí ji různá ocenění i medaile.

„Mám tady dvakrát zlatou hokejku. Je zde spousta cenných medailí. Mám zde také zlaté kruhy za kolo, co jsem jezdil. Myslím si, že všechny ty poháry jsou nějakým způsobem pro mě cenné, protože do každého toho poháru jsem musel vložit něco svého,“ dodává Zdeněk Šafránek.

Jako nejbližší výzvu teď vnímá 28. únor, kdy ho v Poděbradech v rámci galavečera čeká duel v paraboxu.

Pavel Petr, Jakub Knoll Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme