Jsem úplně mrtvý, přiznal po druhém místě ve 14. etapě Gira Jan Bárta

Cyklista Jan Bárta včera proslavil Česko více než hokejisté. Jestli se vám to zdá divné, pak vězte, že skončil těsně druhý v etapě Giro d'Italia. Navíc jel v úniku146 kilometrůz dvou set šesti, které měřila horská etapa a vyhrál přitom v sólojízdě první vrchařskou prémii. Dnes bude vlát na konci pelotonu. Ale hrdinský výkon už si zapsal.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cyklista Jan Bárta | Foto: Tomáš Kohout | Zdroj: Český rozhlas

Jan Bárta nemohl za cílem ani slézt z kola. Desítky sekund jen seděl opřený o řídítka a snažil se chytit dech. Snad ani nevnímal, že u něj v cíli stojí lékařka jeho týmu NetApp. Pak sjel ke stájovému autobusu, dlouhé minuty se v něm sprchoval a pak kulichu a s omluvným úsměvem pravil ke sportovnímu řediteli.

„Letzte berg war zu lang für mich,“ vysvětloval Jan Bárta Jensi Heppnerovi, který přesně před deseti lety jel na Giru v růžovém dresu, že ten kopec byl opravdu dlouhý. Jan Bárta tady v růžovém určitě nepojede. A ten těsně uniknuvší etapový triumf ho také trochu mrzel.

„Je to tím, že mám v poslední době štěstí, vyhrál jsem pár závodů, tak jsem trochu zvyklý na vítězství. Pocity jsou smíšené, ale samozřejmě mám obrovskou radost,“ popisoval Jan Bárta své pocity. A nedivte se prohrál s Kostaričanem Andrejem Amadorem jen velmi těsně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Bárta se na Giru vydal ve 14. etapě ze všech sil a vybojoval druhé místo

„Měl jsem už černo před očima a viděl jsem tam ‚dvě stě‘, tak jsem za to vzal, co to šlo, a on mě tam přeskočil těsně před cílem.“

Mimochodem, když Jan Bárta nastoupil v prvním kopci ze skupinky a vyhrál pak vrchařskou prémii, měl náskok před devět minut na peloton. Ale jen 25 sekund na Amadora, který ho ve sjezdu předstihl.

„V těch sjezdech jezdí hodně rychle, mně to tam dvakrát trochu ustřelilo, nechtěl jsem nic riskovat, bylo to na mokru, taky nám tam odjel.“

Přidal se k němu Ital De Marchi a Jan Bárta měl rázem o masochistickou zábavu postaráno. V dešti, při teplotě 4° C a mezi zasněženými kopci pronásledoval soupeře přes dvacet kilometrů. A v součtu s tou snahou o vítězství ho to stály všechny síly. Bude je hledat i v dnešní etapě, někde v poslední skupině se spurtéry.

„Musím se dát dohromady, úplně jsem se v tom závěrečném kopci sešrotoval,“ mluvil Jan Bárta tak ztěžka, jak chodil. Vypadal zkrátka mrtvě.

„Taky jsem úplně mrtvý! Uvidíme, jak to půjde, musím přežít zítřek, pak je den volna,“ těší se Jan Bárta.

Tomáš Kohout, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme