Karavan, pes a gril. Akrobatický pilot Hyka tráví většinu roku mimo domov
Martin Šonka žije s přítelkyní a dvěma dětmi v malém pokojíčku na letišti, Marek Hyka zase v nedalekém polorozpadlém karavanu. Přesně takový je život nejlepších českých akrobatických pilotů, kteří úspěchu podřizují veškerý osobní život.
„Je tu ‚karavanové centrum‘, jsou to spíš polovraky. Jako letištní chalupa pro akrobata je to skvělé a úžasné,“ ukazuje akrobatický pilot Marek Hyka na čtyři karavany nedaleko letiště v Moravské Třebové. Prostor přibližně dva na tři metry je vším, co potřebuje k životu.
„Kuchyňka ne, my nevaříme, ale hodně popíjíme, tak tu máme půllitříky. Pak nějaké talíře na různé jednohubky. Umíme žít,“ usmívá úspěšný akrobatický pilot.
Marek Hyka, coby jeden z pouze tříčlenného týmu české reprezentace nejvyšší kategorie Unlimitied, byl přitom prvním, kdo zavedl podobný „karavanový život" po letištích.
Akrobatičtí piloti se kvůli tréninku vzdávají pohodlí běžného života. Den s Markem Hykou strávil reportér ČRo Michal Jurman
Ne, že by po něm vyloženě toužil, za svůj domovský revír považuje letiště Sazená u Kralup nad Vltavou. Pokud ale musíte trávit většinu času u svého stroje v reprezentačním centru, není jiná možnost.
Jen pár metrů od Hyky má jeden pokojíček, kde se tísní občas až čtyři lidi, další český reprezentant Martin Šonka. Komfort a nadýchané peřiny prostě tito piloti neznají. „Mám tu slivovici a pak šroubováky, oleje a speciální gril, který se teplem točí sám,“ žertuje.
Život profesionálního akrobata je na jednu stranu vzrušujícím mixem odvahy a svobody. Zároveň se jedná ale i o příběh maximální oběti, která zasahuje i do osobního života pilotů.
„Když k tomu ta holka nemá vůbec žádný vztah, tak je to začátek konce vztahu. Mám tu ‚Arčího,‘ tak mě doprovází hlavně on,“ připomíná Marek Hyka boxera Archibalda, který ho poslouchá na slovo. Aby také ne, když je většinu času jeho jediným nejbližším, který trpělivě pozoruje nekončící tréninkové dávky svého pána.
„Psí život“ ve světě odříkání a mnohdy i samoty baví stále i Marka Hyku, který, jak sám říká, podobnou oběť absolvuje proto, aby mu u karavanu jednou nezaklepala paní nuda. Té on se totiž úzkostlivě vyhýbá.
