Komentář: Vinokurov opět znectil Tour
Kazach Alexander Vinokurov se konečně může radovat. Po třetím místě v etapě na Tour de France včera v Revelu dokonce vyhrál. Navrátilec na Tour, ze které ho v roce 2007 vyloučili, to pochopitelně bere jako velký osobní triumf. Je to ale dobře pro cyklistiku? Reportér Českého rozhlasu na Tour Tomáš Kohout si myslí, že ne.
Alexander Vinokurov nemá podle mě na Tour de France co dělat.
Jestliže ho pořadatelé v roce 2006 nepustili na start zřejmě neprávem, pak o rok později měli jasný nárok ho vyhodit. Kazach znectil Tour dopingem opravdu hrubého zrna – krevní transfúzí. Nikdy se nepřiznal, nikdy se neomluvil.
To je jeden z podstatných rozdílů oproti jiným hříšníkům – třeba Ivanu Bassovi. Ten řekl: „Ano, jsem Birillo, jsem na seznamech Dr. Fuentese.“ Dostal za to dva roky, odseděl si je, vrátil se. Tvrdě bojuje o respekt fanoušků.
Vinokurov si ho doteď nezískal – od některých se při vyhlašování dočkal pískotu. Kdybych byl fanoušek, pískal bych také. Proč? Kvůli přístupu Vinokurova k jeho minulosti. Chybějící přiznání a omluva jsou jen jeho součástí.
S jistou ukřivděností prohlásil po dopingovém nálezu, že končí kariéru. I proto dostal jen roční trest. Když oznámil návrat, naštěstí mu ho arbitráž aspoň o ten další rok protáhla.
Nevěřím, že se změnil
Se silnou podporou nejvyšších kruhů Kazachstánu si tento geroj stepí vydupal záchranu svého dítěte – jak sám říká – stáje Astana. I svůj návrat do ní. Co na tom, že už přece s cyklistikou skončil…
Dokonce ani organizátoři nebyli tak silní, aby s nepříliš zvaným hostem něco udělali a na Tour ho nepustili. Vinokurov byl tak mocný, že udržel v týmu Alberta Contadora, pořadatelé by tak přišli i o jeho účast. Vše, co získal, ale prosadil silou.
Alexander Vinokurov neřekl nic, kvůli čemu bych měl věřit, že se změnil. Nepřesvědčil mě, že není tím starým Vinem, který ani po prokázaném dopingu nepochopil, že udělal chybu. Ano, budu vás informovat o tom, jak jede, ale rozhodně se nehodlám zařadit mezi ty, kteří ho respektují. Z trati Tour de France, Tomáš Kohout.
