Lance Armstrong si řekl o největší pozornost. Kvůli dopingu
Drtivá většina sportovců, jejichž jména si připomeneme, patří do kategorie vítězů Existuje však také pěkně početná skupina poražených. A to nejen ze sportovišť.
Do „černé kroniky“ patří sedm umrtí na tuzemských ralley. To tady ještě nebylo.
Patří sem jistě i různé výpravy s koženými taškami na fotbalový Strahov. To jsou kauzy, které se dál budou rozebírat a prolnou se i do roku 2013.
Celosvětově problém ovlivňování zápasů spíše dříme.
Klasikou jsou dopingové případy. Ať už se jednalo o Bělorusku Ostapčukovou na olympiádě nebo trest z počátku roku pro cyklistu Alberta Contadora.
Poslechněte si celou polemiku Miroslava Augustina a Tomáše Kohouta o případu Lance Armstrong
O největší pozornost médií si ale letos řekl Lance Armstronga. Kvůli dopingu, který nebyl z letoška, ale provalil se po letech, zpětně prohrál ne v jednom, ale hned v sedmi závodech.
Přišel o všechna prvenství v Tour de France, tedy v letech 1999 - 2005.
Nedovolené látky v těle Armstrongovi našli, ale nedali se potvrdit, chyběl totiž B-vzorek. Oficiálně tedy cyklista neměl nikdy dopingový nález.
„Ale když si vezmeme výpovědi před federálními agenty ve Spojených státech, které byly totožné pak i taková výpověď má svou velkou váhu, a i proto byl potrestán,“ vysvětluje Tomáš Kohout ze sportovní redakce Radiožurnálu.
Trest pro Lance Armstronga přišel po sedmi letech.
Když už se začalo...
Kauza se ale táhla už od doby, kdy Lance Armstrong závodil. Pokaždé se proti němu objevovala různá obvinění.
Vyšla kniha „L. A. Confidential – Lance Armstrong“, která obsahuje různá svědectví,
Vše vyplynulo na povrch až teď právě proto, že se všechny dopingové případy musely uzavřít u jiných institucí, pak teprve se jim věnovaly cyklistické orgány.
Lance Armstronga teď všichni prezentují jako největšího škůdce cyklistiky, málem jako jejího hrobaře.
„Mně osobně vadí jedna věc. Trefuje se do něj kdekdo. V nemalé míře ti, kteří se na jeho popularitě přiživili,“ upozorňuje Miroslav Augustin ze sportovní redakce Radiožurnálu.
Připomíná ale, že Armstrongovou zásluhou, zejména jeho úžasným soubojům s Němcem Ulrichem se obrovsky zvýšil zájem o celou silniční cyklistiku, o Tour de France...
„Miliony nepřitekly pouze na Armstrongovo konto, ale i na konto sponzorů, pořadatelů Tour, vydělali na tom i jiní jezdci,“ argumentuje Augustin.
Lance Armstrong udělal z Tour de France bezesporu jeden z nejsledovanějších závodů světa a najednou slyší: poškodil jsi nás, chceme odškodné.
Žádný náhradník
Samotní organizátoři Tour de France ale proti Lanci Armstrongovi příliš nevystoupili. Sami moc dobře vědí, jak jim pomohl.
Problematický ale může být přístup sponzorů. „To jak jim přinesl peníze a oni se teď od něj podvracejí, mi přijde pokrytecké a velmi nefér,“ glosuje radiožurnálový sporťák Kohout.
V jeho očích je to ale styl americké společnosti. „Vzpomeňme si jak dopadl Tiger Woods s jeho aférami,“ připomíná.
Kdyby se novými metodami začaly přezkoumávat vzorky moči všech úspěšných sportovců z konce 90. let 20. století, těžko říci, jak by to dopadlo.
Zajímavým faktem v této souvislosti je fakt, že po Lanci Armstrongovi nebyl po odnětí titulů nikdo jmenován vítězem Tour de France.
Trochu to může vypadat, že se Armstrong stal obětí honu na čarodějnice a že se dopingoví komisaři snažili chytit co největší rybu.
Těžko se ale dalo dělat cokoli jiného. Když už se případ otevřel, tak se podle současně platných pravidel, která nelze zjemnit, aby to nebylo legalizací dopingu, musel dotáhnout do konce. Bohužel pro Lance Armstronga.
