Letecká tragédie se šesti hokejisty v roce 1948 vyvolala několik nepravdivých fám

Letecké katastrofy doprovází spousta smutku a také pozornosti. Vše se ještě násobí v případech, kdy jsou mezi jejich oběťmi významné osobnosti, celebrity a sportovci. Před 65 lety, kdy se zřítilo letadélko s šesti československými hokejisty, ale bylo všechno poněkud jinak.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimír Zábrodský s reprezentačním trenérem Aloisem Hadamczikem | Zdroj: ČTK

Od začátku té cesty toho bylo hodně špatně a letem šesti hokejistů z Paříže do Londýna všechno jenom vyvrcholilo. Úřady v Československu, kde se v roce 1948 pevně chopili moci komunisté, vydaly několika hráčům pasy tak pozdě, že se o víkendu nedalo na britském konzulátu zažádat o víza. To mohli vyřešit až v pondělí v Paříži, což jim ostatní lehce záviděli. Odlétali dříve, nestačili si projít město nad Seinou a třeba Vladimír Zábrodský si i po desítkách let vybavil tu malou lítost.

„Je docela dobré, když se jde člověk někdy podívat na Moulin Rouge. Byl jsem tam jednou také s manželkou.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Vladimír Zábrodský vzpomíná na leteckou tragédii, při které před 65 lety zahynulo šest československých hokejistů

Samozřejmě ale později, jak vzpomínal bývalý hokejista, když s ním David Lukšů s Alešem Palánem sepisovali biografii. Tehdy před 65 lety seděl s dalšími sedmi hokejisty v londýnské hale Empire Pool a chystal se na zápas proti anglickému týmu. Čekali, až se k nim připojí opozdilci Vilibald Šťovík, Karel Stibor, Miloslav Pokorný, Zdeněk Jarkovský, Zdeněk Švarc a Ladislav Troják.

Šestice cestovala v malém letadle, které se s nimi kolem půl páté odpoledne vzneslo z letiště Le Bourget. Pilotoval zkušený Francouz René de Narbonne. Trasu přes Kanál znal dobře a troufl si i do husté mlhy.

„Byli jsme v šatně a pořád jsme čekali, až dostaneme zprávu, že už přiletěli. Nakonec nám někdo přišel říct, že už dorazili, ale později se zjistilo, že to byl jenom kec,“ vzpomíná Vladimír Zábrodský.

Před 65 lety zahynulo při leteckém neštěstí šest československých hokejistů

Číst článek

Do začátku utkání se spoluhráčů nedočkali, a tak vyjeli na led v postatě v poloviční síle.

„Nastoupili jsme. Ale Angličané byli tak fajnoví, že nastoupili také jenom v osmi.“ Pak už se vzpomínky Zábrodského malinko rozcházejí s jinými.

„Potom, když jsme hráli, tak už jsme věděli, že je to špatné. Pak to dodatečně ohlásili v rozhlase.“

Rozdílné vzpomínky

Třeba Augustin Bubník ale v televizním dokumentu zmiňuje, že se o tragédii dozvěděli až po zápase. Každopádně nikdo v tu chvíli nevěděl, co se s aerotaxi s imatrikulací F-BGAF stalo. Jestli pilot v mlze ztratil orientaci, pokusil se o návrat do Paříže, ani jestli se zřítil do francouzských bažin nebo do La Manche. A nevíme to dodnes, trosky se nikdy nenašly. Ale úřady nastupující totality začaly šířit fámu.

„U nás se pořád říkaly takové blbiny, jako že utekli,“ rozčílilo ještě po dlouhých letech Vladimíra Zábrodského. On sám hrál v roce 1949 tenisový turnaj v Luganu a jedna tamní tenistka českého původu mu potvrdila smutnou pravdu.

„Vilda Šťovík chodil s nějakou Edith Sutzovou. Ta to speciálně vyšetřovala a mluvila s rodinou toho pilota. A ten byl také pryč, takže to bylo úplně jasné.“

Jak komu. Pozůstalí po hokejistech byli naopak pod dozorem Státní bezpečnosti, šikanovaní režimem a s velkým zpožděním se dočkali minimálního odškodnění po svých příbuzných.

Tomáš Kohout, David Nyč - NEPOUŽÍVAT Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme