Loňská tragická nehoda Bianchiho se nemůže opakovat, tvrdí před VC Japonska Tomáš Richter
Mistrovství světa F1 hostí o tomto víkendu japonský okruh v Suzuce. Velkou cenu na největším japonském ostrově Honšú často provází deštivé počasí. Loni právě tady došlo při tajfunu Fanfon po více než 21 letech ve formuli k vážné nehodě, na jejíž následky zemřel jezdec stáje Marussia Jules Bianchi.
5. října 2014 devět kol před koncem tradičně deštivé japonské GP jezdil na čele budoucí mistr světa Lewis Hamilton. Na trati ten den poněkolikáté kroužil i vůz safety car, protože jeřáb odklízel zdemolovaný monopost Adriana Sutila.
Bohužel za pár okamžiků na stejném místě mladý francouzský pilot Jules Bianchi nezvládl na mokré trati situaci a do kolosu naboural. Po několika operacích hlavy stále zůstával v nemocnici v bezvědomí a nakonec letos v červenci na následky zranění zemřel.
Vloni na okruhu v Suzuce tragicky havaroval Jules Bianchi. „Není vůbec žádná šance, že by se taková nehoda stala ještě jednou,“ říká před startem VC Japonska Tomáš Richter
„Velké rozloučení se konat nebude, ale nejen v prostoru zatáčky, kde k nehodě došlo, ale všude bude spousta vlajek a vzpomínkových prvků. Celý víkend se samozřejmě ponese v duchu smutného ročního výročí,“ říká televizní komentátor Tomáš Richter.
I když se opět očekává o víkendu v Japonsku déšť, takhle tragická situace už by se ale opakovat neměla, a to ze tří důvodů.
„Jedním z prvních opatření je tzv. virtuální safety car. V momentě, kdy by se stala podobná nehoda, by byl závod prostřednictvím elektronických systémů neutralizován, piloti by zpomalili. Není vůbec žádná šance, že by se taková nehoda stala ještě jednou,“ vysvětluje Richter a dodává, že nezaháleli ani místní organizátoři.
„Vybudovali nové odvodňovací kanály a třetím opatřením je, že traktory i jeřáby budou mít delší ramena. To znamená, že zvládnou operovat tak, že traktor nebo jeřáb jako takový zůstane za bariérou.“
Jenže právě specifická trať v Suzuce skrývá pro jezdce stále určité nebezpečí, i přestože bezpečnostní opatření se neustále zlepšují.
„Bariéry jsou k jezdci blíže a vjem je takový, že jedou o něco rychleji, než když jsou bariéry stovky metrů od nich. To je přesně element, který mají piloti rádi. Nebezpečnost a blízkost bariér je kořením závodění,“ uzavřel Tomáš Richter.
