Miroslav Augustin: Basketbalistky si musí pomoct samy
Před dvěma lety získaly české basketbalistky na světovém šampionátu stříbrné medaile, těsně před odletem do Londýna, kam zamířily s nemalými ambicemi, si dvakrát poradily se silnými Ruskami. Ovšem na olympijském turnaji nezvládly ani jedno z prvních dvou utkání.
Zdá se to nepochopitelné. Družstvo neopustila ani jedna z jeho opor, většina hráček je v ideálním basketbalovém věku. Místo vítězného ryku však ze šatny prosakují informace, že svěřenkyně trenéra Blažka se mezi sebou hádají, a kouč se opatrně vyjadřuje o pocitu, že ne všechny odevzdaly v zápasech maximum.
České basketbalistky mají na Hrách problémy, pokud prohrají s Chorvatskem, ztratí naději na postup ze skupiny
Zní to paradoxně, ale úspěch na domácím světovém šampionátu družstvu nepomohl. Hráčky až na výjimky mají zajímavé klubové angažmá, nechybí jim sebevědomí a žádná nechce sedět na lavičce.
Na hřiště se jich ale dostane z dvanáctičlenného kádru vždy jen pět. Řada z náhradnic je přitom přesvědčena, že na palubovku patří.
Psychologa hráčky v dějišti nemají, musejí si vše vyříkat a pomoci si samy. Pokud prohrají i dnes s Chorvatkami, ze skupiny nepostoupí. A mnozí čeští sportovní fandové rozhodně nemají od jásotu a obdivu k urážkám daleko.