Musíte se zapřít se a prostě makat, tak se jezdí v dračí lodi
Na Kamencovém jezeře v Chomutově se dnes jely závody dračích lodí. Ty získávají čím dál větší oblibu mezi širokou veřejností. Dnešních závodů se zúčastnili jak zkušení harcovníci, tak i školáci a úplní nováčkové.
Vůbec poprvé do dračí lodě usedla Katka Hesterýny s Michalem Dědínským. O premiérovou zkušenost se podělili s reportérem Davidem Kalvasem.
Kdo vás zlomil k tomu, abyste se zúčastnili?
KH: „Náš tým. Protože jedou už poněkolikáté a vypadlo jim pár lidí, které jsme nahradili. Jsme taková skupina, jezdíme klasickou vodu. Vltavu nebo Ohři každý rok a teď budeme jezdit dračí lodě.“
Už jste dostali nějaké hlášky, hlavně se neulejvat, bude to poznat?
MD:„Jediné co víme z instrukcí, které jsme dostali je, že máme dýchat, neulejvat se, hodně se předklánět, zapřít se a prostě makat.“
Když jezdíte vodu, tak to jsou kilometry. Teď vás čeká pouze 200 metrů. To vypadá velmi slabě, ale asi to taková legrace nebude.
KH: „Po čtvrtečním tréninku si nikdo nemyslí, že to bude brnkačka. To určitě ne.“
Jak vypadá takový trénink?
KH: „Sedli jsme si a začali. A na základě přiděleného kormidelníka jsme zjistili, že nám to absolutně vůbec nejde a málem jsme se pomlátili pádly. Po půlhodině jsme dávali pádla tak nějak nastejno, ale stále to nebylo ono.“
A jaké jsou dojmy po závodě?
KH: „Bylo to krásný, osobně už jsem nemohla, ale je to výzva. Jak slyšíte bubny před vámi, tak prostě jedete.“
MD: „Bylo to perfektní a fakt jsem si to užil.“
Byla to makačka?
MD: „Byl jsem na to fyzicky připravený, ale zjistil jsem, že se na to nedá připravit. Jak zrychlí ostatní, vy musíte okamžitě reagovat.“
A největší záludnosti?
MD: „Musíte se dobře připravit na startu. Nabrat klid, soustředit se. První odpálen je nejdůležitější. Pak už jenom udržet tempo, protože bubeník pomaličku zrychloval, alespoň takový jsem měl pocit. A ve chvíli, kdy vám dochází síly, je potřeba zabrat víc a víc.“
Takže 200 metrů zase není takový kousek. Je to celou dobu pořádné tempo?
KH: „Padesát metrů před cílem už docházely síly.“
MD: „Celou dobu, od začátku do konce, se tempo stupňuje. Není síla ani řvát, jenom jsem koukal na kolegu před sebou, na jeho pádlo, abych nevěděl, kolik nám zbývá. Abych si neulevil a jel naplno.“
A jak jste vůbec dopadli?
MD: „Dojeli jsme druhý. A jak nám řekl kormidelník, hrozná taktika, ale dojeli jste dobře.“
