Na paralympiádě znovu věšeli českým sportovcům medaile na krk
Medailová sbírka české paralympijské výpravy se v Londýně rozšířila o další dva cenné kovy. Bronz získala koulařka Eva Berná a to v evropském rekordu, který má nově hodnotu 11 metrů, a Radek Procházka s Leošem Lacinou vybojovali stříbro v mixu boccie.
Procházka s Lacinou v pondělním semifinále porazili Kanadu, ale ve finále, stejně jako ve skupině, nestačili na brazilský pár a mistry světa Santos-Pinto 3:5.
„Vyrovnané to nebylo. Mně se dařilo, ale bohužel Leošovi forma odešla v nepravý čas, takže v tom byl velký rozdíl. Ale doufám, že až nám to sedne oběma, tak porazíme všechny,“ usmívá se Radek Procházka.
„Je to úžasné. Na jednu stranu si to člověk v té rychlosti neuvědomuje, ale vždycky jsem se s obdivem díval na paralympiády a olympiády a můžu říct, že mi hrozně všechno imponovalo. I dřív před úrazem jsem byl sportovec. Chtěl jsem pokračovat a zkusit co tělo dovolí, takže jsem začal s plaváním a pak jsem přešel na bocciu,“ říká Leoš Lacina.
Nejdůležitějším zápasem na paralympiádě ale nebyl pro českou dvojici ten finálový, nýbrž semifinálový s Kanadou. „Bylo to nejstěžejnější, protože jsme chtěli medaili. Je to pro mě fantastický úspěch a završení čtyřleté činnosti,“ dodává Lacina.
Disciplína boccia je asi nejvíce podobná hře pétanque. Je to tradiční rekreační sport pro atlety, který byl původně zamýšlen pro lidi postižené dětskou obrnou. V současnosti ale bocciu provozují sportovci i s jinými poruchami hybnosti a jsou odkázáni na invalidní vozík.
Cílem hry je co nejblíže hodit míček k takzvanému „jacku“, tedy malému bílému míčku. Nerozhoduje pohlaví a mohou hrát jak jednotlivci, tak dvojice nebo trojice. Paralympijským sportem se boccia stala v roce 1984 a je jedním ze tří sportů, které nemají protějšek na klasické letní olympiádě.
Nejvydařenější rok v kariéře zažívá letos česká atletka Eva Berná, která k titulu mistryně Evropy přidala dnes paralympijský bronz ve vrhu koulí a zopakovala tak umístění z Her v Athénách a Pekingu.
Eva Berná by si vlastně mohla podat ruku s plavcem Janem Povýšilem, co se sbírání medailí na paralympiádách týče. Také cenné kovy koulařky Evy Berné totiž mají zatím jen bronzovou hodnotu.
„Hrozně moc jsem si přála obhájit bronzovou medaili z Pekingu. A když jsem hodila těch 11 metrů, tak jsem ještě mířila o trochu výš, abych měla stříbro, ale druhá Číňanka hodila 11,04 a mně se to už nepovedlo přehodit,“ popisuje své pocity Eva Berná.
