Na všesokolský slet se sjíždí už i zahraniční delegace

10500 cvičenců se představí při hromadných skladbách XV. Všesokolského sletu v pražském Edenu. Bude mezi nimi i několik set Sokolů ze zahraničí, kteří přijeli na oslavy 150-let od vzniku České obce sokolské.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zástupci Sokola Mýto | Foto: Eva Rajlichová

Zahraniční hosté samozřejmě nepřijeli do Prahy pouze na výlet, ale aktivně se do dění XV.Všesokolského sletu zapojí. Výjimkou není ani dvaašedesáti člená výprava ze Švýcarska. Její členové se společně s cvičenci ze Spojených států, Dánska, Švédska a dalších zemí představí při skladbě s názvem Jen pro ten dnešní den. Zajímavostí této skladby je, že se nacvičovala po skupinkách v každé zemi zvlášť.

„Máme výborného náčelníka župy, který se to perfektně naučil a zná všechny oddíly, kde a jak budou cvičit. Navíc nás to učil s velkou trpělivostí. Měli jsme sečvičné, na které jsme se sjely všechny jednoty. Sám pak i jezdil učit to do jiných měst,“ říká Dana Štěpánková, která žije ve Švýcarsku už více než třicet let. Teď se sice těší, jak si zacvičí na nejmodernějším stadionu v Čechách, ale Eden prý Strahov nikdy nenahradí.

„Strahov je pojem. Tady je to možná moderní a hezké, ale už teď ta cesta co jsme šli na seřadiště a zpátky, to jsou kilometry, než se to obejde. Už jsem si říkala, že je to moc,“ usmívá se Dana Štěpánková a sama se tak trochu přidává k většinovému mínění veřejnosti, že Všesokolský slet je takovou malou Spartakiádou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do Prahy na XV. Všesokolský slet dorazili i Švýcaři

„Nevýhodou je, že Spartakiády ráz mají, ale začali až po sletech. Na celém světě jsou gymnaestrády a podobná hromadná cvičení. Tím, že za komunismu se tomu říkalo Spartakiáda, tak to chytlo takový nádech, ale nemá to s tím, co dělat,“ odmítá rezolutně další dáma z Basileje Marie Warthenweilerová, její kolegyně Helena Koblasová dokonce slovo Spartakiáda nesmí doma ani vyslovit.

„Když jsem to slovo doma řekla, tak mě máma skoro vyhnala (smích) a říkala, co to bereš za slova do pusy.“

Právě tyhle dámy se spoluzasloužily o to, že Sokol přežívá 150 od svého vzniku i daleko za hranicemi.

„Tím, že je člověk v cizině, tak spolu drží. Jezdíme na výlety, pořádáme plesy. Finance získáváme z příspěvků nebo akcí jako je ples. Tak z toho Sokol žije,“ vysvětluje Warthenweilerová. Podobná slova uslyšítě od všech krajánků, kteří na XV.Všesokolský slet do rodné vlasti zavítali.

Jakub Kanta, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme