Není všechno zlato, co se třpytí. Peníze Kataru nechybí, know-how ano
Tři velké sportovní akce v rozmezí téměř jediného měsíce měl na přelomu roku pořádat arabský Katar. O africký šampionát ve fotbale se sice coby náhradní pořadatel ucházel marně, perský emirát má ale i tak v záloze dost dalších trumfů, kterými chce uhranout celý svět. A to nejen ten sportovní. Peníze jsou totiž v hlavním městě Dauhá vším.
Už ve středu začne v Dauhá plavecké mistrovství světa, v lednu pak šampionát v házené. Tradičně se zde hrají tenisové a golfové turnaje, závody mistrovství světa superbiků a už v nejbližších letech dojde i na fotbalový i atletický světový šampionát.
„Mám obavy, jestli to pro tak malou zemi není příliš velké sousto. Nebude vůbec jednoduché vše připravit. Jsem zvědavý, jak dopadne mistrovství světa v házené. Odjížděl jsem před necelým měsícem a haly nebyly dostavené,“ říká Ivan Hašek, který byl letos v září odvolán z lavičky fotbalového klubu z metropole Dauhá Katar SC.
„Vyloženě mě Dauhá nenadchlo. Je pěkné, ale řekla bych až přeplácané. Ukazují prostě, že na to mají,“ popisuje česká plavkyně Petra Chocová v Dauhá to podstatné.
Peníze jsou, know-how ale stále v Kataru chybí a platí to i pro ve středu začínající plavecké mistrovství světa.
Plavečtí reprezentanti bydlí v pětihvězdičkových čtyřicetipatrových hotelech, autobusy na bazén ale od nich jezdí jen občas. A když jedou, tak hodinu skrze dopravní zácpy tam a stejně dlouho zase zpátky.
Odbavení v hotelu pak trvá přes změť pokynů z vysílaček a stovky hemžících se, nikoli pracujících lidí až čtyři hodiny. Pokud je totiž v Dauhá nějaké pořekadlo postavené na hlavu, pak zcela jistě to, že čas jsou peníze. V Dauhá je čas ničím.
„Peníze vládnou všude. Mistrovství Evropy bude příští rok v Baku, stejně jako Evropské olympijské hry. Mistrovství světa bude pak v Kazani a mistrovství světa juniorů v Singapuru,“ naznačuje předseda Českého svazu plaveckých sportů Vladimír Srb, že ve své snaze o sportovní megalomanství rozhodně není Katar sám.
Nadcházející program lze ale jen těžko kritizovat, když není nikdo jiný, kdo by se organizace podobných akcí, třeba i v menším měřítku, chopil.
