Nováčkovi Bártovi se na Giru líbí, překvapila ho nervozita
Cyklista Jan Bárta zjišťuje, jaké to je dřít na jednom z nejtěžších závodů světa. Poprvé je ve startovní listině třítýdenního martyria, které se jmenuje Giro d'Italia. Stejně jako jeho soupeři má za sebou úvodní etapy v Dánsku a přesun do Verony, kde zítra pojede jako člen stáje NetApp týmovou časovku.
Jak se vám na Giru líbí?
Zatím se mi líbí, vychází nám počasí, etapy byly lehké, takže zatím je to v pohodě.
Dá se říct, že to dosud bylo o tom to přežít? Ne snad časovku, ale ty další dvě dánské?
Ty další dvě etapy, zvlášť ta první po časovce, byly hodně nervózní, mockrát to spadlo, v té druhé dost škaredě před cílem. Dá se tedy říct, že to bylo zatím o tom to přežít. Všichni se tlačí dopředu, nikdo nechce ztratit kvůli nějaké chybě. Je to obrovský závod, tak k tomu velká nervozita asi patří.
Vy jste na své první Grand Tour, ale zase už nejste žádný rozklepaný zajíc. Jste tedy nervózní, nebo jste si řekl, že se jezdí na kole všude stejně?
Nervózní jsem také, ale beru to tak, že v úvodu jde jen o to, aby člověk nespadl. Když spadne, tak ho to rozhodí a musí se dávat dohromady, takže je lepší si dávat pozor, aby zůstal na kole.
Je to takové, jaké jste očekával, nebo se našlo něco, co vás překvapilo?
Jediné, co mě opravdu překvapilo, byla ta obrovská nervozita - až tak moc jsem to nečekal. Jinak ale nic.
Máte před sebou týmovou časovku, která se jede v okolí Verony. Mohla něco napovědět klasická časovka, která byla prologem, k této týmové časovce?
Prolog ukázal, jak na tom jsou jednotliví jezdci z týmu, ale týmová časovka je o něčem jiném - o tom, jak je tým sehraný dohromady a jak umí jet dané tempo.
