Od turínského zlata Neumannové uplynulo deset let. Na její neuvěřitelný finiš se stále vzpomíná
Den před závodem ji skolila viróza, v závěru jí ubývaly síly, nakonec ale vyhrála a jako první jí gratulovala její tehdy tříletá dcerka. Takový je v kostce příběh olympijského zlata české běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové, který se udál na Hrách v Turíně před deseti lety.
Řadu let Kateřina Neumannová o olympijském zlatu snila, několikrát jí uniklo a posbírala čtyři stříbra a jeden bronz. Dočkala se při svém posledním startu pod pěti kruhy v kariéře. Byl to ale velký boj, a právě proto se na tenhle závod tolik vzpomíná.
Ještě na začátku cílové rovinky se totiž zdálo, že Neumannové došly síly. „Pak jsem viděla, že z toho bude bronz, ale co se stalo v tom finiši, tomu nemůžu věřit,“ popsala po závodě své pocity.
Od památného zisku zlaté medaile běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové na ZOH v Turíně uplynulo deset let
Česká lyžařka jakoby nastartovala turbo, nechtěla mít ve sbírce další stříbro nebo bronz, ve svém celkem šestnáctém a posledním olympijském závodě toužila po zlatu, obě své soupeřky předehnala a v cíli jí vběhla do náručí dvouapůlletá dcerka Lucinka.
„Je to jako z pohádky. A po tom, co závodu předcházelo včera, počasí a prostě to všechno dohromady, je to prostě jako sen, ze kterého doufám, že se neprobudím,“ narážela Kateřina Neumannová na virózu, která ji den před závodem skolila.
„Byla jsem úplně v pohodě, tak trošku jsem se už smířila s tím, že v tom sportovním životě jsem měla dost často smůlu ohledně nějakých nemocí. Říkala jsem si, že se tomu prostě musím smát, jestli nebudu moct teď závodit kvůli tomu, že mi něco je. Poslechla jsem rady lékařů, abych zůstala doma. Naštěstí se to zastavilo a možná mi přišla i díky tomu ta forma,“ konstatovala.
Kateřina Neumannová vybojovala na Hrách v Turíně také stříbro ve skiatlonu na dvakrát 7,5 kilometru.
