Organizátoří opavského MSJ na divoké vodě prodávají i půjčují lodě

Svým prvním soutěžním dnem dnes v Opavě odstartovalo mistrovství světa juniorů na divoké vodě. A speciálně u tohoto sportovního odvětví se ukazuje, jak je výhodné pořádat takto významný šampionát v domácích podmínkách. Nejde ani tak o případnou diváckou podporu nebo větší znalost tuzemské vody.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kanoistika

Kanoistika | Foto: Comstock Images

Mistrovství světa doma přináší obrovskou výhodu už jen v otázce dopravy lodí. Ta bývá totiž ještě složitější, než v atletice u přepravy tyčí. Na dlouhé vzdálenosti, jako např. na zámořské cesty, si podle šéftrenéra české reprezentace Roberta Knebla s přívěsným vozíkem nevystačíte.

„Když je tým velký, je to relativně v pohodě. Objednáme si kontejner, který stojí řádově 100 000 Kč na cestu, a lodě se tam pošlou. Když tam dáme tak 15 lodí, tak to nevyjde ani tak draze,“ říká.

Jenže Česko je v tomto odvětví velmocí a tak nebývá problém sestavit početnou reprezentaci, kde náklady na jednu přepravovanou loď klesnou na únosnou mez. Mnohem horší to mají země vodáckých trpaslíků. Jako například Austrálie. Ta vyslala do Opavy reprezentanty pouze tři a právě zde je podle Roberta Knebla kámen úrazu a zároveň zárodek nevšedního příběhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Šéftrenér české juniorské reprezenatce kanoistů Knebl před MS

„Pokud je tým tříčlenný, tak není možné přepravovat to letadlem, protože to jsou dardy. Kontejner když se rozpočítá pak na tři lodě, vyjde to podobně jako letadlo. Takže většinou zámořští závodníci řeší lodě v Evropě,“ objasňuje šéftrenér české juniorské reprezentace.

Jinými slovy finanční náročnost přepravy donutila Australany, aby na mistrovství světa vyrazili bez lodí, které si nechali mezitím vyrobit v Německu. Zní to neuvěřitelně. Zvlášť když i výroba takové profesionální lodě není žádná legrace a musí se vyrábět v podstatě na míru.

„Na kajaku se sedí, takže každý závodník výrobci nahlásí délku od špičky k opěrce. Pak podle různých velikostí závodníka se ještě udělají opěrky na nohy. Prostě se to nahlásí výrobci, ten to udělá a člověk má v Evropě stejnou loď jako doma,“ vysvětluje.

USA to řeší pronájmem

To americká výprava, další z vodáckých trpaslíků, řešila problémy s loděmi jinak. Jednoduše si je pronajala.

„My jako pořadatelé jsme nabídli službu zámořským týmům, že jim seženeme lodě. Američané si nahlásili počet lodí, které potřebují a my jsme jim je sehnali. Ti z nich, kteří přijeli pro výsledek, si objednali nové lodě,“ odhaluje Robert Knebl další stránku, co všechno musí mít organizátor mistrovství pod palcem.

A zatímco Američané své lodě po neděli jednoduše vrátí, tak Australany, jak už asi tušíte, čeká opět o něco složitější operace.

„Australané sehnali nějaký evropský tým, který jede trénovat na Tasmánii, takže si pošlou lodě s nimi. Někdy se to řeší tak, že tu ty lodě nechají a vyzvednou si je až přijedou příště,“ uzavírá Knebl.

Radim Sajbot Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme