Pádům se na Tour lze vyhnout, šílenství ne
Je cyklistika šílenstvím? Jak se to vezme. Legendární Tour de France je každopádně schopná ho lehce vyvolat. Důkazem budiž její první etapa, která zavedla cyklisty z nizozemského Rotterdamu do belgického Bruselu. A kdo by si myslel, že za hranicemi Francie Tour lidi zas tak moc nebere, šeredně by se mýlil.
Diváky podél trati nikdo nikdy přesně nespočítá. Ale matematicky se dá odhadnout, že jich na jediné etapě bylo osobně zhruba milión a půl! Žádný jiný sport se tím pochlubit nemůže. A není se co divit, že to uchvátilo i samotné cyklisty. „Byl to krásný den. Diváci byli neuvěřitelní. To bylo hotové šílenství!“ kroutil hlavou Švýcar Fabian Cancellara.
A šéf závodu Christian Prudhomme si Lebedi: "Byl to moc, moc pěkný den. Krásná první etapa Tour. To bylo to, co jsme hledali. A když jsme to našli, jsme za to rádi."
Poděkoval Christian Prudhomme jednomu francouzskému kolegovi za lichotku, že to přece museli v cyklistickém Nizozemsku a Belgii očekávat.
Třikrát a dost?
A co ještě bylo šílené? Tři pády na posledních třech kilometrech. Lehla většina favoritů, těžil z toho nakonec vyhlášený spurtéra Alessandro Petacchi. A že to prý bylo extrémně nebezpečné? „Ale takové sprinty jsou, to je normální. Tentokrát to ale nebylo jednoduché, protože etapa byla hodně nervózní, cyklisté byli hodně pod tlakem. Nakonec můžu děkovat štěstí, že jsem doletěl do cíle v pořádku,“ Prohlásil Petacchi.
Dobrá, ale dá se něco dělat pro větší bezpečnost cyklistů, aby tolik nepadali? „Pro nás cyklisty to jistě bylo trochu nebezpečné. Ale co s tím naděláme? To je Tour. Svět pro ni žije a my ten závod jedeme a děláme,“ uvědomuje si Fabian Cancellara.
A Roman Kreuziger k tomu smířeně dodává: „Je složitý něco vymejšlet, protože v těch prvních etapách je vždycky stres a s tím se nedá nic dělat.“
