Pavel Petr: Příště takový výkon nebude stačit
Mistry světa ve florbale se už podruhé v řadě mohou titulovat reprezentanté Finska, kteří ve finále porazili Švédsko 6:2.. Bronz mají Češi po vysoké výhře nad Švýcarskem.
V mnoha směrech nebyl šampionát nijak zvláštní. Nenabídl překvapení, zato výsledky a zápasy, které jen těžko mohou upoutat zájem fanoušků. Šampionát se letos poprvé hrál se šestnácti týmy. I proto byl rozdíl ve hře absolutní špičky a outsiderů, tedy například Japonska a Austrálie, doslova propastný.
Výhra Švédů nad Australany 39:1 pak nemohla těšit absolutně nikoho. Je tedy otázkou, jestli rozšíření počtu účastníků je tou správnou cestou k větší popularizaci florbalu ve světě. Zápasů, které skončily dvoucifernými výsledky, bylo požehnaně. Zaznívají argumenty, že jiná cesta nevede.
Na jedné straně florbalově rozvojové země získávají zkušenosti a díky účasti na šampionátu i státní podporu. Jenže má to i druhou stranu mince. Takové zápasy nikdo sledovat nebude. Finský šampionát to potvrdil.
Navíc přímo v Helsinkách chyběla jakákoli propagace a zaplněné ochozy byly až na semifinále. České fanoušky ale daleko více zajímaly výkony národního týmu. Rekordní výhry nad Itálií a Japonskem byly samozřejmostí. Konfrontace s Nory a následně Estonci však přinesla vystřízlivění. Navíc nechybělo mnoho, aby se Češi poroučeli už ve čtvrtfinále.
To by byl pořádný průšvih, který se ale nekonal. Naopak mužstvo, přestože řada hráčů se na šampionátu nepotkala s ideální formou a na jeho výkon se snášela kritika, dokázalo zmobilizovat síly na závěrečné boje a podruhé v historii vybojovalo na šampionátu medaili. Naprosto zaslouženě.
Naši florbalisté se na rozhodující bitvu dokázali perfektně připravit, zdobila je i větší chuť porvat se o třetí místo. Nebylo by ale dobré usínat na vavřínech, objevily se i hlasy, že špička se vyrovnává a naopak Češi stagnují. Jestli tomu tak skutečně je, musí posoudit trenéři.
Za dva roky se hraje mistrovství světa ve Švýcarsku, i tam budou příznivci českého florbalu očekávat boj o medaile. S podobnými výkony, jako v Helsinkách proti Norsku a Estonsku, by to už ovšem nemuselo stačit.
