Počet dobrovolníků ve sportu by mohla zvýšit úprava zákona
Jestli se v něčem dobrovolně angažujete, pak i vy dnes můžete slavit Mezinárodní den dobrovolníků. Oblastí, kde najdete různé nadšence, kteří sami od sebe, a třeba i bez nároku na finanční odměnu, dělají něco pro druhé je spousta. Ale sport by bez nich fungovat nemohl. To říká i předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
„Sport je postavený na dobrovolnictví, protože tři čtvrtiny všech funkcionářů, kteří jsou ve sportu to dělají bez nároku na jakoukoli odměnu a i v rámci EU procento dobrovolníků v ČR řadí naši zem mezi přední státy,“ říká Jiří Kejval, předseda ČOV.
Když si sportovní redaktor Radiožurnálu Tomáš Kohout povídal u bazénu s trenérkou plavců pražské Slavie Janou Boubínovou, která dopoledne pracuje v plavecké škole a odpoledne trénuje děti, napadlo ho přirovnání, že je to jako když by řidič tramvaje po službě jinou opravoval nebo jezdil třeba s historickým vozem.
„Docela mi to přijde trefné přirovnání, protože toho ‚tramvajáka‘ s historickou tramvají to bude bavit. Určitě to bude dělat proto, že to má rád, a že má vůbec ty tramvaje rád, to je přesně tady u nás,“ říká trenérka plavání.
Riziko pro dobrovolníky
Na něco takového, jako dělat trenéra dnes musí mít člověk pevné nervy. Jiří Kejval to riziko definoval přesně. „První je otázka právní, protože za poslední dobu se tady změnil právní rámec a ve své podstatě vždy v neprospěch dobrovolných pracovníků. To znamená vzít si desetileté děti a jít s nimi plavat do bazénu. To jste jednou nohou v kriminále.“
Jiří Kejval naznačil, co by pro trenéry mohl udělat sport a jeho funkcionáři. „My bychom chtěli iniciovat to, aby ČOV za sportovní prostředí byl povinným připomínkovým místem pro všechny zákony a my už máme celou řadu takových drobných vylepšení a úprav zákonných norem k tomu, aby ochrana těch dobrovolných pracovníků byla podstatně vyšší, aby chyba dobrovolného pracovníka nebyla kvalifikovaná stejně jako úmyslný trestný čin.“