Pohled: Volejbalové MS přineslo nové šance i diskriminaci slabších zemí
Volejbalové mistrovství světa v Itálii se pomalu chýlí ke svému konci. Český tým čeká už jen poslední utkání proti Argentině. A ať dopadne jakkoli, Češi se umístí poprvé v historii samostatného státu v první desítce šampionátu.
Výběr trenéra Svobody odehrál v Itálii zatím osm zápasů a dokázal v pěti z nich zvítězit. Získal především cenné skalpy Bulharska, Spojených států a srdnatě se bil i s největším favoritem Brazílií. Kromě utkání s Německem byla jeho hra naprosto srovnatelná s nejužší světovou špičkou.
I když bude konečné deváté nebo desáté místo historicky největším úspěchem samostatné české reprezentace na světových šampionátech, mohlo být ještě lépe. V cestě k vyšším příčkám a troufám si říct, že i medailovým, nestálo, jak je tomu u některých našich sportovců běžné, pověstné štěstíčko, ale turnajový systém-
Pomineme-li to, že díky němu některé týmy kvůli výhledu na přijatelnější soupeře v dalších kolech svá utkání záměrně prohrály, pak změny pořadí zápasů během šampionátu jsou nehorázností, která poškodila právě Čechy. Hrát jako vítěz osmifinálové skupiny dva zápasy během osmnácti hodin a ještě mít jako prvního soupeře výše postavený tým, to se na šampionátu nepoštěstilo nikomu.
Ještě jeden rozdíl lze najít mezi českým a ostatními celky. Jako jediný z elitní dvanáctky nehraje ani světovou a ani Evropskou ligu, a chybí mu tak častější konfrontace v těžkých zápasech i mimo šampionáty. Přesto, anebo právě proto začal volejbalový svět českou partu bojovníků vnímat a respektovat.
Týmy Spojených států, Brazílie a dalších velikánů dokonce přicházejí s nabídkou, že by si rádi zahráli nějaký turnaj v České republice. Nezbývá než si respektu soupeřů nejen vážit, ale také z něho něco vytěžit do dalších let.
Pokud se tak nestane, zůstane český volejbal ve světovém žebříčku na úrovni Barbadosu, Panamy či Libye, jak tomu bylo i před mistrovstvím světa v Itálii.
