Před 15 lety málem vykrvácel. Nyní bude Zanardi v Riu usilovat o další paralympijské medaile
Slavný automobilový závodník, ale dnes už i úspěšný paralympionik Alessandro Zanardi se na hrách pro hendikepované v Riu pokusí napsat další díl svého příběhu. Příběhu o tom, jak se po těžké nehodě, která ho připravila o obě nohy, vzepřel osudu, aby mohl inspirovat lidi po celém světě.
Psala se neděle 15. září roku 2001, když známý automobilový závodník Alessandro Zanardi odstartoval do dalšího závodu formulového seriálu CART, který se tehdy konal na německém Lausitzringu.
Ve 143. kole závodu – necelých 12 před cílem – se však italskému jezdci nadosmrti změnil život. Při výjezdu z boxů ztratil kontrolu nad svým monopostem, roztočil se a nešťastnou shodou okolností se připletl do cesty kanadskému pilotovi Taglianimu, jedoucímu rychlostí přesahující 300 km/h.
Následky střetu byly tragické. Tagliani sice vyvázl bez zranění, ale stav Itala byl kritický.
Ačkoliv z pozdějších analýz vyplynulo, že Zanardi nehodu nemohl přežít – byl velmi blízko vykrvácení, realita byla naštěstí jiná – tehdy 34letý závodník sice přišel o obě nohy, ale jako zázrakem zůstal mezi živými.
Zanardi slavil úspěchy i po nehodě
Ani těžký hendikep však bývalému pilotovi F1 či šampionovi prestižního zámořského formulového seriálu CART nezabránil v tom, aby se navzdory protézám nevrátil k závodění.
Necelé dva roky poté už totiž opět držel volant závodního speciálu a poměřoval se s těmi nejlepšími. Sice musel vyměnit otevřené monoposty za cestovní vozy (třebaže mu byl v roce 2006 umožněn test s vozem F1), ale dařilo se mu i zde, když se mu podařilo čtyřikrát vyhrát závod MS cestovních vozů WTCC – z toho dvakrát na brněnském Masarykově okruhu.
Po sezoně 2009 se rozhodl, že minimálně pro určitý čas pověsí přilbu automobilového jezdce na hřebík, aby ji vyměnil za cyklistickou.
Protože ale Zanardi dělá jen máloco na půl plynu, vytyčil si nový cíl – uspět mezi handbikery na paralympiádě v Londýně.
Česko získalo na paralympiádě v Riu první medaili. Plavkyně Třebínová vybojovala bronz
Číst článek
To se mu následně podařilo, když se mu v cyklistice pro vozíčkáře podařilo vybojovat dvě zlata (časovka a silniční závod) a jedno stříbro (týmový závod). O cenné kovy přitom bojoval na „domácí půdě“, protože pro paralympijské soutěže byl využit i závodní okruh Brands Hatch, jenž Zanardi velmi dobře znal.
Nebyl by to však populární Alex, aby se tímto nechal uspokojit. Dál totiž pokračuje v nových výzvách – účastní se vytrvaleckých triatlonů a jako ambasador značky BMW čas od času usedne do závodního vozu.
V minulém roce například startoval ve 24hodinovém závodě v belgickém Spa, kde se s hvězdami bavorské značky střídal za volantem speciálně upraveného vozu BMW Z4 GT3.
V Riu chce navázat na Londýn
Nyní čeká zanedlouho již 50letého Zanardiho další úkol. Na paralympiádě v Riu se chystá obhajovat tři medaile z Londýna. První závod, časovka v kategorii H5, ho čeká již ve středu odpoledne středoevropského času.
A podobně jako před čtyřmi lety v Londýně, ani tentokrát nebude soutěžit v neznámém prostředí.
„Rio miluji. Na konci 90. let jsem sem jezdil kvůli závodům Indy Car, ale nikdy jsem tu nevyhrál. Je to stejné jako u Brands Hatch - i tam se mi na čtyřech kolech dařilo, ale nikdy jsem si neužil vítězství. Musel jsem se tam tedy vrátit na handbiku a napravit to. A doufám, že se mi to podaří i Riu, kde se olympisjká vesnice nachází blízko místům bývalého závodního oválu,“ řekl Zanardi v rozhovoru pro oficiální web paralympijských her.
