Rozdíl ve vyjadřování sportovců dnes a před 50 lety je velmi výrazný

Jo, to by se za našeho mládí nestalo, to byl svět takový lepší, nikdo by si nedovolil to, co dnešní mládež. Asi už jste podobné povzdechy také zaslechli, ať už se týkaly čehokoli. Hloupnou a zhoršují se jejich výpovědi sportovců, nebo je to jen zdání, které klame?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kapitán Tomáš Rosický na tréninku české fotbalové reprezentace, který se konal 20. června ve Vratislavi před čtvrtfinále mistrovství Evropy s Portugalskem.

Kapitán Tomáš Rosický na tréninku české fotbalové reprezentace, který se konal 20. června ve Vratislavi před čtvrtfinále mistrovství Evropy s Portugalskem. | Zdroj: ČTK

„Nezlobte se, že si tak trochu postěžuji. Hru, kterou jsme hráli na mistrovství světa, která byla uznávaná za jednu z nejlepších her, za chladnokrevnou taktiku…,“ takhle mluvil Josef Masopust, když se coby největší osobnost čerstvých vicemistrů světa vrátil před padesáti lety ze šampionátu v Chile.

Stejně jako urazil od té doby kus cesty fotbal samotný, změnil se pochopitelně i způsob, jakým se o něm povídá. Podobnou roli jako Masopust v roce 1962 plnil v národním týmu o půl století později Tomáš Rosický v Polsku na mistrovství Evropy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyjadřování sportovců se s postupem doby mění

„Největší problém ve druhé půli byl, že jsme chodili do strašně zbytečných ztrát, což nás potom samozřejmě stálo spoustu sil, protože jsi pořád běhal 40,50 metrů tam a zpátky,“ říkal Rosický jeden den po úvodní porážce s Ruskem, takže stejně jako Masopust měl možnost utřídit si myšlenky a nešlo o hektické vyjádření hned po náročném zápase.

„Ten rozdíl mezi Masopustem a Rosickým byl z a těch 50 let velmi výrazný, a přestože se za těch 50 let udála změna, co do veřejných mluvených projevů, tak ta změna nebyla tak výrazná, aby to pokrylo tento rozdíl. Asi se dá říct, že dnes sportovci mluví trochu uvolněněji,“ zkouší opatrně vyvodit obecnější závěr z malého vzorku Ondřej Dufek z Ústavu pro jazyk český.

Ondřej Dufek si myslí, že je to ovlivněné i tím, že po revoluci padl nejen starý společenský režim, ale hodně se liberalizoval i způsob, jakým lidé - a to nejen sportovci - mluví jak spolu, tak i na veřejnosti.

Specialistou je Jágr

To ovšem nemusí vést nutně jenom k ledabylejšímu vyjadřování, do rozhovorů se sportovci to přináší i netradiční oživující prvky. Třeba takový Jaromír Jágr je vyhlášený svým neformálním přístupem.

„Když ti teče krev, nemůžeš jít na led, takže ti to museli zcvaknout těma sponkami, ty vole to byla bolest,“ říkal Jágr bezprostředně po zápase.

Na používání frází se u sportovců podepisuje fyzický i psychický stav

Číst článek

„Buď je to výraz nějaké intimity, neformálnosti, přátelského kontaktu, čili vlastně pozitivní stránka. Může to působit velmi dobře. Nebo to pro někoho může fungovat jako negativní věc v tom smyslu, že je to nedostatek úcty, zdvořilosti,“ má Ondřej Dufek na mysli hlavně tykání za všech okolností, kterým je Jágr proslulý.

Ovšem i v jiných ohledech patří k těm sportovcům, kteří dokážou zaujmout. Ve fotbalovém prostředí byli nebo jsou nositeli zajímavých slovních obratů i myšlenek třeba hráči Petr Švancara nebo Pavel Horváth a z trenérů Karel Brückner, Ladislav Škorpil nebo František Straka.

Jan Kaliba, Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme