Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, chtělo by se říct při pohledu na poslední hektické dny českého bazénového plavce Michala Rubáčka. Motýlkář původem z Jaroslavic už má za sebou v těchto chvílích první rozplavbu na mistrovství světa v Šanghaji. Jeho cesta přes Singapur do Číny měla ale hodně zajímavou nástupní stanici - nemocnici.

9:18 24. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ne že by si Rubáček nějak mohl vybírat, zánět slepého střeva jej ale zastihl opravdu v tu nejméně vhodnou dobu v celé sezoně, těsně před mistrovstvím České republiky i následným světovým šampionátem.

„Vrátili jsme se z Paříže, kde se plaval poslední kvalifikační mítink, a hned druhý den jsem se přemístil do nemocnice. Odoperovali mě a teprve vlastně až tady Číně jsme se dostali k tomu, že jsem zkoušel nějaké sprinty. Je to ale stále čerstvé,“ říká ke svému momentálnímu zdravotnímu stavu účastník OH v Aténách, který kvůli nepřejícímu apendixu přišel o domácí republikový šampionát.

Když apendix opustil Rubáčkovo tělo, rozhodl se vycestovat i samotný plavec. A to konkrétně přes Singapur rovnou na mistrovství světa. Na něm přitom nebude bojovat pouze na individuální motýlkářské padesátce, na jeho zdravotním stavu visí i osud jediné české štafety na šampionátu.

Ta se nakonec zúčastní nikoliv závodu na sto, ale až toho pátečního na dvě stě metrů.

„Super výkony se ode mě asi čekat nedají, ale snažil jsem se připravit co nejlépe. Podstoupil jsem docela náročnou přípravu, která byla směřovaná k tomu, abychom tady uspěli, to se snad nemohlo všechno ztratit,“ doufá rodák z Jaroslavic na Znojemsku.

Jenže zrovna Rubáčkův motýlkářský styl je technicky nejnáročnější ze všech a na rozdíl od kraula u něj dochází k výrazným pohybům trupu, což znamená zvýšenou námahu nejen páteře, ale i břišních svalů. Každé případné omezení tak může mít katastrofální vliv nejen na výsledný závodní čas, ale i případné další zdravotní komplikace.

„u delfína člověk potřebuje být pěně uvolněný, provlnit to pod vodou. Na začátku týdne jsem se pořád ještě cítil trochu prkenně, nicméně každým dnem se to zlepšuje,“ věří Rubáček, že to nejhorší už má v tuto chvíli za sebou a že jeho sympaticky zarputilé účinkování na mistrovství světa neskončí v nemocniční stanici, ze které na něj vyjížděl.

Tereza Jelínková, Michal Jurman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít