Slovák Martikán je kanoistickou legendou, z pěti OH má pět medailí
Pokaždé, když odjede na olympijské hry, vrátí se z nich kanoista Michal Martikán s medailí. A když uvážíme, že je pro něj londýnská olympiáda už pátou, dává to dohromady slušnou sbírkou dvou zlatých, dvou stříbrných a jednoho bronzu. Vzrůstem nevysoký muž - měří jen 170 centimetrů - je tak jednou z největších osobností olympijských her.
Bouři nadšení vyvolal a takový aplaus, že se to rozlehlo celým Lee Valley, si vysloužil Michal Martikán. Proťal cíl, v tu chvíli vedl a i z tribun v polovině slalomářské trati se k cíli nesl pokřik: „Slovenskóóóó!“
Jen těsně pak skončil třetí - vítěz a dlouholetý rival Tony Estanguet z Francie byl o sekundu a čtvrt rychlejší. S bronzem na krku mi pak Michal Martikán vysvětloval, proč se tváří jako kakabus.
„Jako všichni sportovci, i já jsem samozřejmě toužil po zlaté medaili, připravilo mě o ni pár drobných chybiček na trati. Na první místo to nebyl velký rozdíl. Radost přijde později, mít pátou medaili na páté olympiádě je skvělé. Ale teď mě spíš trochu zlobí ta samotná finálová jízda, mohla být rychlejší,“ uznal Michal Martikán.
Pět olympiád a pět medailí, taková je bilance slovenského kanoisty Michala Martikána
Svou fantastickou statistiku už zmínil sám. Je to už 16 let, co na divoké řece Ocoee porazil Lukáše Pollerta a vybojoval jako teprve sedmnáctiletý mladíček první zlato. Ale také mu přijde, jako by to bylo včera.
„Tím, že mě to tak moc baví, ubíhá to hodně rychle.“
Jiří Rohan bral na olympiádě v Atlantě s Miroslavem Šimkem stříbro na deblkanoi. Bylo mu jednatřicet, o dva roky méně než teď Martikánovi. A tak může vysvětlit, co je za tou dlouhou a úspěšnou kariérou slovenského slalomáře.
„Je fantastický v tom, jak se udržuje. V poslední a možná už v té předchozí sezoně by už na něj možná nikdo moc nevsadil, protože nejezdil optimálně a i tu nominaci měl s odřenýma ušima. Na olympiádu se ale připravil výborně a dokázal, že je tak trochu jezdec od pánaboha,“ říká český trenér Jiří Rohan.
No a když to Michalu Martikánovi takhle jde, nemá důvod, proč pádlo definitivně odkládat. Navíc, když vyhrál o rok starší Estanguet.
„V budoucnu se určitě ještě pokusím o návrat na první místo na olympiádě,“ slibuje Michal Martikán.
