Současná doba nepřeje sportovním dříčům a poctivcům
Jaký asi je ten nejspolehlivější recept na sportovní dlouhověkost? Na takovou otázku by mohli odpovídat nejen rekreačně sportující senioři, ale třeba i borci, kteří po mnoho let patří nebo patřili ve svém oboru mezi absolutní světovou špičku.
Do této kategorie samozřejmě musíme počítat úřadující české rekordmany v počtu startů na olympijských hrách - veslaře Václava Chalupu a také slalomářku Štěpánku Hilgertovou. Na její adresu jsme mohli po letních hrách v Londýně jen uctivě prohlásit.
Stále se drží mezi světovou špičkou, a tak určitě není od věci slyšet právě z jejích úst, kudy na to, aby byl našinec i ve zralém věku opravdu dobrý, aby se dokázal sportem opravdu bavit a aby zůstával pro svoje okolí profíkem v tom nejlepším slova smyslu.
"Je to recept, který asi není univerzální a nedá se moc uplatnit v současné době. Ale můj recept je - nespěchat se specializací, sportovat všestranně a nezanedbávat regeneraci. Ne každý má to štěstí, že je na tom zdravotně tak dobře," libuje si Štěpánka Hilgertová, která by se s pádlem v ruce chtěla dočkat ještě jedné novinky.
"Aby se mohla jezdit ještě jedna disciplína - extrémní slalom. Byl by zkrácený na 8-10 branek, byla by to další šance získávat medaile. Našemu sportu by to prospělo, protože jsme poměrně náhodový sport, proto když jeden závod pokazíme, tak se nemusí zúročit celá příprava."
Výraznou osobností českého veslování je pro změnu Václav Chalupa. Také on se může pochlubit dlouhotrvající závodnickou kariérou, jejíž nejslavnější kapitoly vytvářel na skifu.
"Ten skif je na jednu stranu ohromně krásná disciplína, člověk se spolehne jen sám na sebe a svou loď. Na druhou stranu tam jste opravdu jen a jen vy a je to celé na vás, ale ohromně rád na to vzpomínám." Ale tím ještě není řečeno, proč zůstává Václav Chalupa příkladem hodným následování.
"Já jsem si uvědomoval, že je všechno spojené s tím výkonem. Když se poté měl člověk rozhodnout, jestli jít s kamarádama na pivo, tak jsem si řekl, že jsem zkrátka profík a takové věci si musím odpustit. A nebo to dělat tak napůl, on když člověk udělá něco, co by neměl, tak to pak také na tréninku daleko více bolí," říká Chalupa.
Je pravda, že dnešní doba nemá příliš v lásce kladné hrdiny, ale i tak se přimlouvám: Važme si těch, kteří svému sportu hodně obětovali a kteří proto i ve zralém věku mohou být skutečnými osobnostmi!
