Jsou mezi rodiči i řediteli základních škol takoví, kteří považují pravidelný pohyb za důležitou kapitolu výchovy. A jsou také jiní, pro které není sportování v jakékoliv podobě ničím víc než zbytečnou ztrátou času. Do první skupiny patří třeba základní škola Kunratice, kde sport rozhodně není v roli opomíjené Popelky.

9:29 11. září 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Založením jsem lyžař a vodák, podporuju všechny aktivity svých kolegů a našich dětí. Na naší škole se hodně sportuje a hodně jezdíme do přírody,“ říká ředitel základní školy Kunratice v Praze 4 Vít Beran.

Škola, která žije vlastním bohatým programem, vlastně ani nepotřebuje nějaké sportovní náměty zvenčí. Ale i pro ty se najde čas. Příkladem je účast ve sportovně-humanitární akci nazvané Běh naděje. A nezůstává jen u toho, že se žáci proběhnou a odevzdají nějakou tu korunku na výzkum rakoviny.

„Je pro nás cennější, aby se děti současně dozvěděly trochu víc i o tom, proč ten běh vznikl a co podporuje. Na naší škole to děláme tak, že kluci z občanského sdružení Adrenalin bez bariér, hrají s dětmi florbal na vozíčcích. Děti se i dozvěděly něco o onkologických onemocněních, dalo jim to představu o složitosti léčby a o tom, že hodně záleží na vůli člověka.“

Nepochybujme o tom, že v očích svých kolegů jsou tělocvikáři na základní škole Kunratice rovnoprávnými partnery. A rozhodně ani nepočítají s tím, že by v průběhu školního roku mohli za pochodu odpočívat.

„Máme vypsané volitelné předměty sportovní hry a také nabídku sportovních kroužků a aktivit mimo vyučování,“ dává nahlédnout do školního zákulisí zástupkyně ředitele a zároveň tělocvikářka, Jitka Kopáčová. Vypadá to, že případní zájemci o omluvenky na tělocvik nemají zrovna lehké živobytí.

„Pokud děti necvičí a aktivně se neúčastní, z tělesné výchovy je neklasifikujeme. Pak musí nadělávat fyzické aktivity navíc, omluvenek tak nepřibývá. Rodiče si nemůžou stěžovat.“

Jistěže ne každý žák základní školy v Praze-Kunraticích touží být jednou stejně slavný jako třeba některý z českých olympijských medailistů. Určitě ale potěší i takovéto odpovědi na otázku, k čemu je dobré sportovat:

„Baví mě to. Sportovat je dobré, protože to i podporuje zdraví. Relaxujeme při tom, je to zábava,“ shodují se děti z kunratické školy.

Aleš Procházka, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít