Sportoviště vybudovaná pro EH mají v Ázerbájdžánu sloužit široké veřejnosti
Více než 250 miliard korun utratil Ázerbájdžán za pořádání Evropských her, které budou zítra v Baku slavnostně zakončeny. Už teď se v dějišti mluví o dalším využití sportovišť. Soudy některých zahraničních médií, že budou už v blízké budoucnosti hostit olympijské hry, zřejmě nejsou tak pravdivé.
„Sportoviště rostla vyloženě před očima, stavěly to většinou buď ázerbájdžánské, nebo turecké stavební firmy. Bylo to ze dne na den,“ říká Vítězslav Pivoňka, který je rok a půl českým velvyslancem v Ázerbájdžánu.
Přesně před touto dobou se přitom v Římě rozhodlo o tom, že myšlenka Evropských her bude premiérově uvedena ve skutečnost právě v zemi u Kaspického moře.
„Když něco dělají, jdou rovnou do toho nejlepšího,“ potvrzuje Pivoňka. Policisté během posledních měsíců odešli hromadně od žigulíků ke sportovním verzím BMW a podobnou proměnou prošla i obě hostitelská města EH Baku a Mingachevir.
Sportoviště vybudovaná pro Evropské hry mají v Ázerbájdžánu sloužit široké veřejnosti
Proměnou dělanou sice narychlo horkou jehlou, ve výsledku alespoň organizačně ale proměnou úspěšnou.
„Vyzkoušeli si, že to jde. Dovedu si představit, že by Ázerbájdžán byl schopen zorganizovat olympijské hry. Ale oni to budou velmi zvažovat, je to hlavně otázka financí.“
A ty podle Pivoňky, který se pohybuje jistým krokem v místním světě byznysmenů, už nebudou putovat jako dosud na sportovní aktivity. Ázerbájdžán kandidoval na olympijské hry už dvakrát neúspěšně a aktuálně chce jít spíše směrem pořádání velkých akcí v jednotlivých sportech.
Zavítá sem fotbalové EURO, závody formule 1 nebo střelecký Světový pohár. I tak zbude ale dost sportovišť, která z Evropských her nemusí najít své následné uplatnění.
Badmintonista Koukal medaili v Baku nezíská. Třísetový boj ve čtvrtfinále prohrál
Číst článek
„Snahou je přitáhnout k těm sportovištím mládež. Všechny sportoviště by měly fungovat pro širokou veřejnost,“ vysvětluje Pivoňka. Ázerbájdžánu navíc ubližuje, ve snaze dostat ke Kaspickému moři olympijské hry, i kritika ze strany lidskoprávních organizací. Ty poukazují na údajné porušování lidských práv.
„Kritizovat nepořádek na dvorku souseda můžeme, když máme svůj dvorek čistý. Důležitý je dialog, upozorňuje český velvyslanec.
Jenže ten se dlouhodobě a historicky nedaří ani mezi samotným Ázerbájdžánem a jeho nejbližšími sousedy. Politicky napjatá situace je patrná i na Evropských hrách. V zálivu kotví válečný křižník, kamery snímají hladově každý metr chodníku a armáda je rozeseta jako čaj po celém Baku.
„Jdou svojí cestou, mají vlastní osud ve svých rukou. Snaží se udržet svoji samostatnost. Hrozeb, s kterými se tady musí vyrovnávat, je daleko víc, než si dovedeme v Evropě představit.“
Ani bohatá představivost ale v případě úspěšné olympijské kandidatury Ázerbájdžánu, jistě mnoho zainteresovaných lidí a sportovců neuklidní. Ze smutné bezpečnostní situace celého regionu by tak alespoň nyní mohli začít snad poprvé těžit sportu chtiví obyčejní Ázerbájdžánci.
Špičková sportoviště jsou postavena, a pokud k nim přidáte typickou ázerbájdžánskou hrdost, má země od Kaspického moře už nyní dobře nakročeno k tomu, patřit v budoucnu na olympijských (i když ne těch domácích) hrách, mezi medailově nejúspěšnější země.
