Stříbrný kanoista Koranda chce na olympiádu v Londýně
Do seznamu českých kanoistů, kteří získali medaili na mistrovství světa, přibylo včera na šampionátu v Szegedu další jméno. Lukáš Koranda přidal do sbírky svých úspěchů stříbro na pětikilometrové trati, a znovu tak potvrdil teorii, že sport umí proměnit neposedné dítko v poctivého bojovníka, který to v životě někam dotáhne. Proč myslíte, že vzal onehdy poprvé do rukou pádlo?
„Trošku náhodou. Prý jsem zlobil svoji učitelku na základní škole a ta ze mě chtěla dostat přebytečnou energii, tak se domluvila se svojí kolegyní, jejíž děti dělaly kanoistiku. A tak jsem se dostal k vodě.“
Jak napovídají letošní výsledky, někdejší přebytek energie zužitkoval Lukáš Koranda opravdu dobře. A svého trenéra Waldemara Fibigra na rozdíl od třídní učitelky prý určitě nezlobí. Naopak - potěšil ho v tomto roce bronzem z evropského šampionátu a samozřejmě také včerejší medailí z maďarského Szegedu.
Lukáš Koranda se chce zlepšit na kilometrové trati a vybojovat si účast na olympiádě v Londýně
„Trenéra se snažím nezlobit, to spíš on zlobí mě, protože mi píše hodně tréninků… ale to je vlastně dobře. Je to to správné zlobení. Dřinu mám rád, takový ten pocit, že sport bolí. Problémy s tím nemám.“
A přece se Lukáš Koranda přiznává, že v nejbližších měsících bude trochu šidit trénink na pětikilometrové trati, která pro něho letos byla tou nejvděčnější parketou, a že se bude víc zajímat o kilometrovou trať. Ta patří totiž mezi disciplíny ozdobené přívlastkem „olympijské“. Což v praxi znamená, že při jarní evropské kvalifikaci bude ještě šance vybojovat si účast na letních hrách v Londýně.
„To je pravda. Snažím se mít i co nejlepší výsledky na kilometru. Bohužel v Szegedu se mi to úplně nepodařilo, byl jsem dvanáctý, což není špatné, ale na olympiádu to nestačí. Příští rok se musím ještě zlepšit.“
Ono se to pěkně říká, ale kudy na to?
„Myslím, že bych měl klást větší důraz na absolutní rychlost a sílu do záběru. Fyzicky jsem připraven určitě dobře, což dokazují výsledky na pět kilometrů. Zlepšit ale můžu určitě i techniku,“ dává nahlédnout do svého tréninkového receptáře Lukáš Koranda.
Než ale pod dohledem trenéra Fibigra začne v praxi naplňovat všechna svá kanoistická předsevzetí, dopřeje si trochu času na odpočinek a na to, aby vychutnal svůj včerejší medailový úspěch. Počítá vůbec došlé gratulace?
„Nepočítám, ale přišlo jich celkem hodně. Musím říct, že mě to hodně potěšilo a moc za ně děkuju,“ vzkazuje český kanoista.
