Systém výchovy mládeže v rychlostní kanoistice přináší první úspěchy

Tradice zůstala zachována. Při probíhajícím mistrovství republiky kanoistů v Račicích jsou k vidění závodníci všech věkových kategorií. Od benjamínků až po veterány. Sáhnout si třeba prstíčkem na úspěšné reprezentanty, to je pro nejmladší borce jistě vydatná motivace, ale není to naštěstí to jediné, čím se vedení kanoistického svazu snaží zavděčit zájemcům o tento sport.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba na čtyřkajaku | Zdroj: ČTK

„Už je to více jak 8 let, kdy jsme zavedli kontrolovaný systém podpory mládeže. Na mistrovství světa juniorů se to začalo projevovat hned po čtyřech letech,“ pochvaluje si předseda sekce rychlostní kanoistiky Českého svazu kanoistů Jan Boháč.

A medaile začínají sbírat mladí závodníci i v seniorské kategorii - připomeňme olympijský bronz čtyřkajaku v Londýně nebo letošní úspěchy na mistrovství Evropy a ve Světovém poháru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mistrovství republiky v rychlostní kanoistice ukázalo medailisty i potenciál

„V současné době, si myslím, i díky dobré péči našich vrcholových středisek, kam předáváme už daleko lépe připravené mládežníky, máme tyto úspěchy.“

„Je to systematickou přípravou v mateřských oddílech. Dorůstá opravdu silná generace. Doufám, že do budoucna bude pouze lépe,“ přidává svoji mírně optimistickou věštbu jeden z těch zkušenějších členů reprezentačního výběru- deblkanoista Filip Dvořák.

Ale aby opravdu "bylo líp", k tomu je zapotřebí trpělivosti a obětavosti mnoha trenérů-nadšenců, pro které může být nelehkým úkolem třeba už jen přilákat děti do loděnice. A jakých argumentů používá při takovéto kanoistické náborové kampani Vít Pjajčík z Ostrožské Nové Vsi?

Srdeční záležitost

„Je potřeba, aby rodiče věděli, že posílat dítě k vodě má smysl. Kanoistika není jen o pádlování. Dá se krásně rozvíjet všestrannost alespoň na začátku kariéry v žactvu. Pak přichází specializace.“

Samozřejmě zdaleka ne každý ze školou povinných kanoistů má předpoklady pro to, aby jednou mohl závodit na špičkové úrovni. To ale ještě nemusí znamenat, že pádlování ho přestane bavit. Je určitě příjemné slyšet z dětských úst.

„Kanoistika tak přiroste k srdíčku, že i když to není to pravé ořechové, tak to pořád to těší, i když to nejede. Voda je fajn.“

Aleš Procházka, Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme