Cyklisté mají za sebou náročné Giro d'Italia. Vyhrál ho jako první Kanaďan v historii Ryder Hesjedal, který rozhodl v závěrečné časovce v Miláně pokořením Španěla Joaquima Rodrigueze. Také Roman Kreuziger patřil před startem v dánském Herningu mezi hlavní favority. Proč nakonec není na předních místech? Proč nebojoval o stupně vítězů? Tyto dvě otázky vyvolávají jen rozpačité hodnocení a spoustu dalších otazníků.

20:10 27. května 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Roman Kreuziger měl být mezi nejlepšími pěti cyklisty celkového pořadí. Sám určitě myslel i výš. Není. Proč? To bychom museli znát odpovědi na následující otázky:

Proč mu v etapě do Cortiny došly síly? A byly jenom fyzické, nebo spíše psychické? Zdálo se, že ty první, ale vše nasvědčuje úbytku sil mentálních.

Jinak bychom museli složitě hledat, odkud se pak vzala jeho fyzická energie, když byl polomrtvý. I jeho masér Nakano prohlásil, že má silnou hlavu, tedy psychiku. Ta ho později vynesla k etapovému triumfu, ale nejspíš selhala, když se trápil tam, kde měl útočit.

Za to ho tvrdě zkritizoval týmový šéf Martinelli. Právem? Částečně. Vžijte se do pozice šéfa, pro kterého nevyhrál tolik, kolik si Boss přál. A to přesto, že mu dal skoro všechno. Ale šéfové asi neodhadli současné Kreuzigerovy schopnosti a dali mu víc. Do Astany přišel ve 24 letech, brali ho jako hotového lídra, ale on jím nebyl. Minimálně do svého výbuchu v etapě do Cortiny.

Ti, co jsou v čele celkového pořadí, zvolili jinou taktiku. Útočili, rvali se od prvního týdne. Nebáli se převzít zodpovědnost, podíleli se na tzv: eliminačním Giru. A vyeliminovali i Romana Kreuzigera. Ve chvíli, kdy měl krizi.

Jako lídr se ukázal až ve vítězné etapě. Dostal pokyn: vymysli něco! A dokonale ho splnil. Vyhecoval se a vyhrál. Potíž Romana Kreuzigera je ta, že útočí a je vidět, až když ztrácí naději. Má na to, aby vítězil. Cuore sportivo - sportovní srdce - má. Ale to se většinou projeví pozdě.

Vyvstaly i další, aktuálnější otázky. Co dál? Do jakého týmu z Astany odejde? Bude se sveřepě držet velkých etapových závodů, nebo zkusí pořádně klasiky, které by mu vzhledem k jeho silové postavě a vytrvalostním předpokladům mohly sedět? Věřme, že se na většinu těchto otázek dočkáme takových odpovědí, aby ta na dotaz, jestli ještě někdy Roman Kreuziger zazáří ohromujícím výsledkem, byla kladná.

Tomáš Kohout Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít