Tomu pocitu se nic nevyrovná, raduje se cyklista Hoy
Před zahájením her v Londýně se vedly debaty o tom, kdo zapálí oheň. Bude to nejúspěšnější britský olympionik Steve Redgrave? Ne. A po úterním podvečeru ho v počtu zlatých olympijských medailí překonal dráhový cyklista Chris Hoy.
„Na první olympiádě před dvanácti lety v Sydney jsem bral stříbro a potěšilo mě to. Nikdy jsem nesnil o šesti zlatých. A teď se cítím zase jako dítě. Stejně, jako když jsem v sedmi letech začal závodit v bikrosu a vyhrával. Ale nepovzbuzovalo mě tam šest a půl tisíce diváků,“ smál se Chris Hoy při vzpomínkách na dobu, kdy ho k cyklistice přivábil film E.T. Mimozemšťan.
On jako zjevení působil hlavně v Pekingu, kde vyhrál tři zlata. Jedno získal v Aténách a i díky dvěma z Londýna je historicky nejúspěšnějším Britem všech olympiád.
„Nejúžasnějším zážitkem je, že jsem to dokázal před davem domácích fanoušků. Ten řev, co tu byl, to bylo, jako by mě na dráze zezadu tlačila nějaká ruka. A celý tým by vám řekl totéž. Vůbec není lehké popsat, co to pro mě znamená,“ říkal nadšeně Chris Hoy.
Britové si doma nechali sedm z deseti možných zlatých medailí, o které se na velodromu bojovalo. Fyzická síla Chrise Hoye je schovaná hlavně v jeho stehnech. Mozek nemá Chris Hoy svalnatý, ale také dobře připravený. Jinak by se s tou úžasnou atmosférou nevyrovnal.
„Není to snadné, ale trénovali jsme na to psychiku, abychom to všechno odblokovali. Teď už je to osm let, co pracujeme se sportovním psychologem na koncentraci, soustředění, krocení emocí. A pak, za cílem, to všechno může ven. Tak, jak jste viděli na stupních,“ pokračuje Hoy.
Nic emotivnějšího ve své kariéře dosud nezažil. „Pocitu, kdy mi aplaudoval plný velodrom, se nic nevyrovná, je to nejúžasnější pocit,“ říká Hoy, který kromě olympijských titulů vystudoval na Univerzitách v Edinburghu a St. Andrews získal čestné doktoráty. Ocenila ho i královna.
„Je čest mít titul, ale nečekám, že mě lidé bude oslovoval sire,“ dodává na závěr stále skromný Chris Hoy.