Tradice novodobých OH vznikla přesně před 115 lety

Před 115 lety bylo Velikonoční pondělí. Vzhledem k tomu, že se Velikonoce rok co rok opakují, zdálo by se, že jde o celkem nezajímavou informaci. Ovšem Velikonoce a také oslavy nezávislosti Řecka připadající na ten den, přispěly k tomu, že právě v ten den začaly 1. novodobé olympijské hry.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

olympijské kruhy | Foto: Roman Růžička

Mohl za to pochopitelně i baron Pierre de Coubertin. Právě on prosazoval na kongresu v Paříži v roce 1894 vznik novodobé olympiády. Pro úspěch také nechal poanticku vymalovat halu Sorbonny.

„V duchu starých antických motivů nechal složit zaručeně pravou antickou olympijskou hymnu. To byla spousta drobností, kterými on chtěl na posluchačstvo zapůsobit. Ti jeho nápad odmítli, že novodobé olympijské hry otevřou nové století a že je otevřou v Paříži,“ říká historik sportu František Kolář.

Přehrát

00:00 / 00:00

Novodobá olympijská tradice vznikla před 115 lety

Z hlediska velkého francouzského vlastenectví to pro Barona Pierra de Coubertina bylo Pyrrhovo vítězství. A Řekové také měli spoustu problémů. Třeba při shánění peněz na olympiádu se dokonce zdálo:

„Že projekt hned na začátku zkrachuje, nicméně objevil se jeden bohatý Řek, Georgios Averov, který financoval celou organizace prvních novodobých olympijských her,“ říká Kolář.

„A tak Řekové teď rychle doháněli čas ztracený jednáním a horlivě začali připravovati hry,“ vzpomínal na pozdějším - ale teď už stejně hodně archivním - záznamu Jiří Guth-Jarkovský.

Mimo jiné byl také Guth-Jarkovský členem Mezinárodního olympijského výboru, který na 1. novodobé olympiádě byl. Pokusů o navázání na starořecké olympijské hry bylo koncem 19.tého století více. Ale proč se ujal zrovna ten Coubertinův?

„Na program oproti předchůdcům zařadil moderní sport. To byl důvod, proč Coubertinův nápad prorazil,“ uvádí Kolář.

V Athénách a okolí se tak soutěžilo v atletice, sportovní gymnastice, plavání, vzpírání, zápasu, střelbě, šermu, cyklistice a tenisu. Veslování s jachtingem odpadly kvůli špatnému počasí. Jestliže u počtu sportů je jasno, u sportovců už méně. Mohlo jich být 241, nebo také 331. Podle toho, jaký pramen použijete.

„Her se účastnilo celkem 13 národů, z Čech nezúčastnil se borec žádný,“ vzpomínal Jiří Guth-Jarkovský. Češi nejeli z různých důvodů, ale hlavně proto, že neměli peníze na cestu.

Tomáš Kohout, Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme