Triatlonistku Vodičkovou nepřipravil o titul ani autobus
Bylo to vítězství dvou protikladů. Na mistrovství České republiky v olympijském triatlonu byli v Pávově u Jihlavy nejlepší Filip Ospalý a Radka Vodičková. Zatímco pro Ospalého to byl celkově už dvanáctý titul, Vodičková zvítězila na českém šampionátu vůbec poprvé. Čerstvou vicemistryni Evropy Vendulu Frintovou porazila o minutu a půl. A to i přesto, že ji několikrát v závodě přibrzdil místní linkový autobus.
Radko, je to váš první titul mistryně republiky. Vypadalo to, že už od začátku chcete diktovat tempo závodu...
Byla to moje taktika, věděla jsem, že proti Vendule nemám jinou šanci než ujet na kole. Nečekala jsem, že už po plavání budu mít takový náskok. Na kole jsem se snažila ho udržet, dala jsem si takovou čtyřicetikilometrovou časovku. Ale vítězství jsem stále neměla jisté, na kole jsem vydala hodně sil a nevěděla jsem, jak poběžím. Nakonec jsem běžela dobře, vypadá to, že úterní závody mi sedí nejvíc (smích).
Říkáte úterní, ale co nedělní závody Světového a Evropského poháru?
Před čtrnácti dny bylo mistrovství Evropy a to mi vůbec nesedlo, ale nebylo to tím, že to bylo v sobotu nebo v neděli. Ale bylo obrovské vedro, 43 stupňů, což je na Pontevedru nezvyklé. Vždycky tam byla studená voda, zima, déšť, ale ve vedru jsem trpěla. Teď jsem si spravila chuť.
Takže vám nakonec ani nevadilo, že jste neměla stejné počasí jako dopoledne mladí závodníci, tedy větší zimu a déšť?
Původně jsem jim záviděla, ale když mi to tak sedlo, jsem ráda, že jsme jely v suchu a nemusím si mýt kolo (smích).
Co jste říkala na autobus číslo 12?
Soustředila jsem se tak moc na svůj výkon, že jsem si autobusu nevšimla ...
Jel hned několikrát tam a zpět, organizátoři ho pouštěli, dokonce vás při otočce zbrzdil ...
No, to mě spíš zbrzdilo auto, co jelo přede mnou a mělo zajistit volnou silnici. Tak jsem si akorát řekla pro sebe sprosté slovo, protože mě už štvalo. Navíc tam jela i motorka, musela jsem mezi nimi kličkovat, ale autobusu jsem si nevšimla.
