Úspěšný handicapovaný cyklista Ježek teď bude i 'funkcionářem' v UCI
Šestinásobný paralampijský vítěz v cyklistice Jiří Ježek, vítěz letošní Tour de France Cadel Evans nebo jeden z nejlepších cyklokrosařů posledních let Sven Nijs. Co mají společného? Asi vás napadne, že kolo. Kromě toho ale také to, že se stali členy nově vzniklé komise sportovců Mezinárodní cyklistické unie UCI.
Čtrnáctku členů vybrali funkcionáři UCI, schválit si je ovšem nechali od samotných cyklistů. A to je to, proč si český reprezentant svého zvolení velmi považuje. Přisuzuje ho přitom svým dlouhodobě výborným výsledkům - vždyť dvanáct let po sobě přivezl z vrcholné akce sezóny minimálně jedno zlato.
„Je to příjemné, dneska asi unikát v cyklistice handicapovaných. A i to je asi jeden z důvodů, proč si mě UCI vybrala do komise sportovců. Protože takhle dlouho držet stabilně špičkovou výkonnost se asi žádnému jinému handicapovanému cyklistovi v historii nepodařilo,“ uvedl Jiří Ježek.
Ten má se svými novými hvězdnými kolegy i jiné plány než jen schůzování. „Chci získat tyto ikony cyklistiky pro nějakou spolupráci i se sportem handicapovaných. Dovedu si představit, že kdyby na nějakých závodech by těm cyklistům předával ceny Cadel Evans - mistr světa a vítěz Tour de France, tak to pro ně bude obrovský přínos a motivace.“
To je řekněme takový postranní úmysl. Tím hlavním, se kterým asi většina cyklistů do komise míří, je prosazení nějakých svých záměrů, které se dotýkají přímo závodění. Žhavým tématem pro Jiřího Ježka je úprava kategorií handicapovaných sportovců.
„Pro spoustu závodníků se stala ta změna demotivující a skončili s cyklistikou. Protože po změně nemají šanci na žádný dobrý výsledek. Pro lidi, kteří jsou zvyklí vyhrávat, a najednou jsou předposlední, tak je to přestalo bavit. Ze skupiny závodníků, s kterými jsem soupeřil, tak tam zbyli asi jenom dva v mé kategorii. Což je myslím škoda,“ prohlásil Jiří Ježek.
A právě proto se nejúspěšnější český paralympik pokusí zasadit o další úpravu pravidel. Tím ovšem jeho nápady na agendu komise sportovců nekončí. „Závody jsou na lehkých tratích, které neukážou, co by měly. Samozřejmě to nejde dělat všechno na těžkých tratích, ale musí tam být určité střídání. Aby jedno mistrovství světa bylo třeba těžké, jedno spíš pro sprintery, jako je to u zdravých. Což mi trošku chybí.“
A podle Jiřího Ježka jsou další témata. „Třeba větší popularizace cyklistiky handicapovaných. Závody by se dělaly ve stejném prostředí a ve stejný den, kde je mistrovství světa zdravých. Protože logisticky by se to dalo zvládnout."
Jiří Ježek tak vstupuje do nově ustavené komise sportovců Mezinárodní cyklistické unie s velkým elánem. Snad mu zůstane i poté, co přijde na to, nakolik velký je reálný vliv tohoto orgánu.
