V Česku se snaží uchytit australský fotbal. Zatím je to hodně malý sport
Ragby i americký fotbal jsou už v Česku poměrně zavedené sporty. Působí tu několik týmů a i fanoušci si na ně umějí najít cestu. Teď je tu ovšem další sport se šišatým míčem, který se snaží získat popularitu i respekt: australský fotbal. Ale nebude to vůbec jednoduché, i když příští sobotu se pokusí česká reprezentace uspět na mistrovství Evropy.
Na ragbyovém hřišti v pražských Petrovicích se v dešti rozcvičuje necelá dvacítka chlapíků, pár jich dorazí z práce až později, a těžko byste je odhadli na reprezentanty.
Každý z nich má jiné tričko, kraťasy a kopačky a někteří se ani vzájemně neznají jmény. Není se co divit, cesta do národního týmu v australském fotbale prostě není zrovna složitá.
„Jako komentátor Eurosportu jsem se dostal k tomuto sportu až přes komentování. Jednou do studia přišel Honza Křen – tehdejší kapitán reprezentace – a řekl mi, ať se přijdu odpoledne podívat na zápas. A možná kdybych měl s sebou kopačky, tak bych hrál,“ popisuje František Kuna.
Další události pak měly v jeho případě poměrně rychlý průběh. „Pak jsem šel za týden na trénink, druhý, třetí, zápas za Prague Cats, nějaký přátelák za reprezentaci a příští víkend odlétáme s klukama na mistrovství Evropy.“
František Kuna by se u toho asi i smál, kdyby se nevydýchával po sérii sprintů. Prosadit se zkoušel v hokeji, hokejbale i klasickém fotbale, ale reprezentační dres oblékl až ve fotbale australském. A po dvou měsících od prvního tréninku to bude dokonce i na evropském šampionátu.
„Kluci mi to říkali prakticky od začátku: Pojď hrát australský fotbal, je to dobrá cesta, jak se stát reprezentantem České republiky. Tak jsem si říkal, že vlastně celý život hledám sport, kde by se mi to mohlo povést. Je to tak, že kdo chodí na tréninky a koupí si letenky do skotského Edinburghu, tak hraje za reprezentaci,“ konstatuje Kuna.
A co to ten australský fotbal vůbec je? Hraje se se šišatým míčem na obrovském kriketovém hřišti a třeba oproti rugby se liší tím, že se skóruje pouze kopy. A jinak vypadají i samotní profíci, nejsou to žádní pořízci, ale spíše atletické typy.
„Myslím, že je to všestranný sport. Kombinace basket – ragby tam je. Je to velmi atletický sport, v Austrálii hrajeme na hřišti, které je skoro200 metrů. Jsou to neskuteční atleti. Musí umět kopat, bouchat. Prostě všestranný sport,“ popisuje kouzlo australského fotbalu muž v Česku nejpovolanější, trenér národního týmu Greg Johnson.
Z Austrálie přiletěl před dvanácti lety. V Evropě se hraje na menších hřištích, místo 18 hráčů je jich na trávníku jen polovina, a taky přístup je samozřejmě odlišný.
Mnohé dokumentuje i to, že týden před mistrovstvím Evropy mohli v Petrovicích reprezentanti trénovat jen mimo hlavní plochu, aby ji ragbistům nepoškodili. Přesto všichni doufají, že australský fotbal u nás budoucnost má.
