V Dubnici nad Váhom šli proti cyklistickému zvyku – kupovaly se lístky
Možná vás to překvapí, ale nejsledovanějším sportem přímo v jeho dějišti je silniční cyklistika. Není totiž omezená prostorem. Pravdivá je ale i věta, že cyklisté dokázali při silničním závodě vyprodat atletický stadión. A nemusíme chodit daleko, stačí na společné slovensko-české mistrovství.
Pořadatelé v Dubnici nad Váhom nejenže obnovili skoro zapomenutý dojezd na stadiónu, ale troufli si na novinku. Za vstup se platilo – tři, pět nebo osm eur.
„Fakt? No, nám nikdo nic neřekl a nikdo nás nekontroloval – prostě jako na Slovensku,“ smál se a Ivan Horný, čtvrtý z republikového mistrovství z roku 1984. To jeden táta s asi desetiletým synem ochotně vytáhl vstupenky z kapsy.
„Koupil jsem lístky, za osm euro, dvakrát, za mě a za syna.“
Z rodinného rozpočtu tak ubylo asi 400 korun. Ale tátovi pranic nevadilo, že peníze obětovali. Ačkoliv právě toto jde proti cyklistickému zvyku.
„Cyklistika v takové podobě je tu jednou za několik let, takže se vyplatí, investovat do toho,“ pravit táta Alfréd a jeho syn Martin konečně viděl slavné cyklisty naživo.
„Koukám se na cyklistiku v televizi, fandím Saganovi,“ horlivě přikyvuje Martin.
Peteru Saganovi fandili na vyprodané tribuně stadiónu v Dubnici nad Váhom snad všichni. A on, potřetí za sebou mistr Slovenska, to samozřejmě nepřehlédl.
„Stadion plný jako na fotbale, doufám, že se popularita cyklistiky bude zvětšovat. Jsem rád, že jste sem přišli,“ říkal Peter Sagan, kterému aplaudovala celá tribuna.
A někde na ní určitě i malý Martin. Prý nemusel ani nikoho moc přemlouvat, aby s ním na dojezd a kulturní program před ním - na stadión zašel. Lístky mu koupila máma, když pěkně poprosil.
„Asi se nás potřebovala zbavit, aby mohla uklidit,“ smál se táta Alfréd.
Soudě podle toho, radovali se hned několikrát. Viděli vítězství svého oblíbenci, užili si den a vrátili se do uklizeného domova.