V šesti letech se znovu učil chodit. Nyní je cílem cyklisty Koblasy medaile na paralympiádě

Od restartu až na paralympiádu. Tak by se dal zřejmě nejlépe charakterizovat příběh 22letého handicapovaného cyklisty. Ivo Koblasa totiž po náročné operaci v šesti letech začal prakticky s novým životem. Jeho nezbytnou součástí se stala cyklistika.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cyklista Ivo Koblasa | Foto: Pavel Petr

V osmi měsících lékaři u Iva diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu. Už od narození nehýbal levou rukou. Méně hybná byla také noha. Vše následkem problémů při porodu.

„Toto vyvrcholilo v jeho dvou a půl letech, kdy byl s manželkou v Klimkovicích v lázních. V těch lázních dostal velmi těžký epileptický záchvat, takže u něj byla diagnostikovaná i epilepsie,“ popsal situaci tatínek, Ivo Koblasa starší.

Přehrát

00:00 / 00:00

S českým handicapovaným cyklistou Ivem Koblasou na MS v Itálii mluvil reportér ČRo Pavel Petr

Epilepsie byla od osudného okamžiku také léčená, jenže vývoj nemoci měl vzestupnou tendenci. Velké záchvaty v podstatě nekončily.

„Ten stav byl natolik vážný, že Ivo musel vyhledat další specialisty. Tito specialisté ho přijali v Praze a Ivo skončil na operačním stole v Thomayerově nemocnici na neurochirurgii, kde mu byly odděleny obě hemisféry v mozku,“ vysvětluje otec českého reprezentanta.

Po této operaci Ivo nemohl chodit. Svůj život v šesti letech začínal prakticky znovu.

„Od těch šesti let se vlastně všechno učí znova a to až do té podoby, jak je dneska. Má postiženou levou část těla, má horší hybnost levých končetin a zároveň nemá jemnou motoriku v pravé ruce. Ale v návaznosti na to, co bylo v té době, tak je to obrovský úspěch jak Iva, tak celé medicíny a týmu lékařů,“ říká Ivo Koblasa.

A možná i zázrak. Vždyť Ivo na kole uměl vlastně jezdit dřív, než chodit. Pět let po operaci, to mu bylo jedenáct, poprvé okusil atmosféru cyklistických závodů. Jezdí silnici i dráhu.

„Člověk měl i jiné plány, ale nakonec zjistí, že to kolo je pro něho to nejlepší. A hlavně se nemusí stresovat, že se něco stane. Dám příklad – když hraje někdo fotbal, tak může mít zlomeninu nebo může dojít i k otřesu hlavy, a to tady na dráze nehrozí, protože tady nejezdí žádná auta, takže je to bezpečnější,“ vysvětlil poněkud specificky důvod, proč cyklistiku bere Ivo Koblasa mladší jako sport číslo 1.

„Člověk to hlavně dělá pro zábavu. V dnešní době cyklistika člověka moc neuživí.“

Přináší ale medaile a také uznání. Jako svůj největší úspěch považuje třetí místo z Mexika na mistrovství světa. Vybojoval ho na dráze v závodě na jeden kilometr. Ze silnice má dokonce stříbro ze Spojených států. Může ho brát jako odměnu za tvrdou dřinu. Teď má před sebou další výzvu - po Londýnu si zajistil start na své druhé paralympiádě v Riu.

„Tam bych už chtěl urvat v kiláku třetí místo. Olympiáda je více než mistrovství světa nebo Světový pohár,“ naznačuje své plány Ivo Koblasa mladší.

„To, že se Ivo dostal až na olympiádu, je pro nás obrovská odměna za to, co všechno lidé kolem něj udělali pro jeho zdraví a integraci do sportovní společnosti,“ neopomněl zdůraznit Ivo Koblasa starší.

Pavel Petr, Jakub Knoll Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme