Ve Vysokém Mýtě oslavili první Evropský plavecký den

Evropský plavecký den. Tak si říká akce, která měla včera svoji premiéru. Nápad oslovující širokou veřejnost se před pár měsíci narodil ve Vysokém Mýtě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dálkové plavání (ilustrační foto)

Dálkové plavání (ilustrační foto) | Foto: journallive.co.uk

Že se děje ve městě něco velkého, to musel zjistit každý, kdo nakoukl na rozlehlé náměstí Přemysla Otakara II. Davy školáků bavících se netradičními sportovními disciplínami, autogramiáda bývalých hokejových reprezentantů Martince a Šejby a navrch kulturní program jak jinak než v dětském provedení.

To byl pro kteréhokoliv náhodného pozorovatele optimistický obrázek. A pokud se týká těch, kteří se co chvíli vydávali k nedalekému krytému bazénu? I ti měli chvályhodnou motivaci: zaplavat si stometrovou trať a zařadit se tak mezi účastníky Evropského plaveckého dne.

Příliv návštěvníků mohl spokojeně sledovat Augustin Andrle, muž mající zásluhu na tom, že právě Vysoké Mýto onehdy poprvé v tuzemsku uspořádalo štafetu na 1000 x 100 metrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Aleš Procházka o první Evropském dnu plavání

„Bylo to v roce 1982 a mělo to poměrně dobrý ohlas. O rok později se zúčastnilo dvanáct měst a v roce 1984 osmdesát sedm, takže to tenkrát plavalo zhruba sto tisíc lidí.“

A zatímco na zmíněnou štafetu volně navázala Plavecká soutěž měst, kterou čeká letos na podzim už jubilejní 20. ročník, Augustin Andrle přichystal další námět adresovaný rekreačním plavcům všeho věku.

„1. června 2011 tomu bylo třicet let, co se zde ve Vysokém Mýtě otevřel krytý bazén. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré to oslavit. A aby to bylo pro lidi schůdnější, tak jsme si řekli, že na ‘stovce‘ nebudeme měřit časy aby přišlo více lidí."

Kolik přesně jich bude, to zjistí pořadatelé ve Vysokém Mýtě až po 22-té hodině. Školáků ovšem už dopoledne napočítali opravdu hodně.

„No, musím přiznat, že děti v současné době sportu moc neholdují. A kdybychom to nechali na úplné dobrovolnosti, tak bychom moc nepochodili,“ prozaicky konstatovala zástupkyně ředitele základní školy Jiráskova, Mirka Pátková.

Ani bývalý učitel Josef Ondráček, který dnes na náměstí působil jako moderátor a do bazénu pro změnu zamířil jako řadový soutěžící, nebyl až tak velkým optimistou.

„Je přetechnizovaná doba a celá řada sportovních oddílů se snaží ty děti zaujmout, ale bohužel dětí ubývá.“

Mají tedy šanci na úspěch podobné akce? Má smysl, aby tělovýchovní misionáři stále a znovu bojovali o ty dětské a konec konců i dospělé dušičky?

„Sport je obrovský adrenalin, když si na něj zvyknete a najdete si partu, tak je to bezvadné využití volného času, nehledě na to, že člověk dělá něco i pro fyzickou a potažmo i psychickou kondici.“

Aleš Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme