Vměšování politiky do sportu málokdy přinese něco dobrého

Správný závod na nesprávném místě. Tímhle titulkem opatřila britská BBC svůj komentář k nedělnímu závodu mistrovství světa vozů formule 1 v Bahrajnu. Narážela tím na násilné protesty odehrávající se takřka "za plotem" závodního okruhu, které přebily sportovní stránku podniku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty proti závodu F1 v Bahrajnu | Foto: ČTK/AP

Nebylo to ale zdaleka poprvé v historii, kdy se politika vmísila do sportu, a výsledkem byl jakási pachuť akce, když ne rovnou její bojkot.

"Zrušení závodu by jen posílilo extremisty. Pokud se snažíme najít cestu z našich politických potíží, pak pořádání takové akce nám umožňuje stavět mosty napříč různými komunitami. Umožňuje nám to oslavovat náš národ, naši zemi jako něco pozitivního," obhajoval bahrajnskou Velkou cenu tamní korunní princ Salman bin Hamad al-Chalífa.

Závody rychlých aut a spoře oděné krásky třímající obří slunečníky ovšem zastínily pokračující protesty v ulicích a dokonce nevyjasněné úmrtí jednoho z demonstrantů. Volání po zrušení nebo přímo bojkotu akce z úst některých západních politiků ale zůstalo bez odezvy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Velká cena Bahrajnu a olympijské hry v minulosti, výběr sportovních akcí, které ovlinila politika

Slova o bojkotu zaznívala hlavně ve Spojených státech už před olympijskými hrami v Berlíně v roce 1936. Důvod byl jasný - pořádání megaakce k propagaci árijské rasy a vyloučení řady židovských nebo romských sportovců.

Západ se nakonec dal oblafnout odstraněním protižidovských nápisů z berlínských ulic nebo doplněním některých židovských sportovců na německou soupisku, a nacisté tak slavili nejen sportovní, ale i politický triumf.

Skutečný bojkot zasáhl tři po sobě jdoucí svátky olympismu: hry v Montrealu v roce 1976 byly chudší o 24 zemí kvůli otázce apartheidu v Jihoafrické republice. Olympiádu v Moskvě o čtyři roky později oslabil bojkot v souvislosti se sovětskou invazí do Afghánistánu.

Neúčast v L. A. poznamenala i Fibingerovou

Neúčast některých zemí východního bloku včetně Československa v roce 1984 v Los Angeles byla do značné míry odvetným opatřením. Pro řadu československých sportovců šlo o velkou tragédii, protože byli ve vrcholné formě.

Platilo to i pro koulařka Helenu Fibingerovou, která zcela jistě aspirovala na jednu z medailí. V Československé televizi v roce 1984 ale rozhodnutí komunistického vedení do Los Angeles necestovat v emotivním vystoupení podpořila.

"Myslím, že není nic krásnějšího než požádat příslušníky jiné země, aby vzdali za zvuků naší hymny čest naší zemi. Prostřednictvím svého výkonu toho dosáhnout," řekla tehdy Fibingerová.

"Dnes vím, že tato chvíle už nebude, ale přesto se plně stavím za stanovisko Československého olympijského výboru, neboť v určitých kruzích vznikla anomální situace, která nezaručuje čistotu olympijské myšlenky. Je mi hrozně těžko, ale chtěla bych říct, že olympiádou v Los Angeles život nekončí," dodala na závěr Helena Fibingerová.

Jiří Hošek, Alena Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme