Zájem dětí o sportovní plavání je v Česku stále menší
Teoreticky vzato by nám léto mělo připomínat, že plavání patří mezi sporty, které se zárukou podporují zdraví a dobrou fyzičku. Mnozí z nás ale zaměňují příjemné cachtání se na mělčině s tím, čemu se dá opravdu říkat "kondiční plavání". Je tedy víc než pravděpodobné, že - až nadejde podzim - propagátorům této klasické pohybové aktivity zase přibudou vrásky na čele.
Ubývá dětí, které mají vůli a trpělivost na to, aby snášely pravidelnou tréninkovou zátěž. O tom se už nějaký čas ujišťuje na vlastní kůži třeba také bývalá dlouholetá česká reprezentantka Ilona Hlaváčková.
„Zdá se mi, že je to rok od roku těžší. Dnešní děti mi přijdou nesoutěživé. Tam vidím největší zádrhel,“ myslí si. A podobné zkušenosti mají také další trenéři, kteří dnes a denně přicházejí s dětmi do kontaktu.
„Je pravda, že zájem o plavání jako sport je stále menší a menší,“ říká Jana Boubínová, jejímž plaveckým působištěm je bazén Slavie v Praze Edenu. Protože je zároveň i tajemnicí Asociace plaveckých škol a má přehled o jiných městech, může připojit neveselý dovětek.
„Třeba trenéři ve sportovních třídách už vůbec nenaplní třídu. To vůbec nebylo! Plavecké třídy byly vždycky obsazené. A i u nás v oddíle, který nemá sportovní třídy, tak zájem o sport klesá,“ konstatuje.
Mnohé evropské země nám mohly po dlouhé roky závidět, že na českých školách funguje povinná výuka plavání. Nicméně slovíčko ‘povinná‘ přestalo platit.
„Ne všechny základní školy považují za nutné zařadit pro své žáky plaveckou výuku. U nás byla tahle tradice čtyřicet let a to je věc, kterou nám všude okolo záviděli,“ říká Jana Boubínová.
Ubývá těch, kteří mají chuť kondičně plavat, nebo už je vidět, že hluboko do kapsy mají samotní provozovatelé bazénů?
„Mnohem hůř jsou na tom provozovatelé bazénů, protože ceny energií stouply tak neúměrně, že ani dotace – pokud jsou vůbec ve dřívější výši – už zdaleka provoz bazénu nepokryjí. A ceny vstupného nemůžeme zvyšovat donekonečna,“ popisuje tajemnice Asociace plaveckých škol.
Obecně vzato, kryté bazény v menších městech jsou na tom prý podle Jany Boubínové lépe než ty pražské. „V menším městě je většinou pouze jeden bazén. A obec nebo město si váží toho, že jeho obyvatelé mají kam chodit sportovat, a na provoz bazénu prakticky bez problému přispívá.“
Ono to možná tak úplně bez problémů všude nefunguje, ale v každém případě by bylo smutné vyškrtnout plavání ze seznamu těch pohybových aktivit, které jsou využitelné pro veřejnost po celý rok.
