Závod se mi vůbec nepovedl, říká po zlatu z plaveckého ME Chocová
České plavání se po osmi letech raduje z titulu mistryně Evropy. Poslední den evropského šampionátu v maďarském Debrecínu jej vybojovala na padesátimetrové prsařské trati Petra Chocová. Ta jej navíc ozdobila novým českým rekordem a po závodě štěstím jen těžce hledala slova.
Petro, zkuste nám, smrtelníkům, popsat, jaký je to pocit být plaveckou mistryní Evropy.
Mně to ještě nedochází! Viděla jsem tam tu velkou zlatou tečku vedle svého jména, zaradovala jsem a “ještě nevím čemu“!
Bylo to velké drama, pro vás se šťastným koncem. Co tomu předcházelo v bazénu?
Myslím, že se mi závod vůbec nepovedl (smích). Na startu jsem ztratila, reakce nebyla až tak dobrá. Po výjezdu jsem zase ztrácela, od zhruba desátého tempa jsem si říkala: Zaber, jde ti o medaili! Hnala jsem se dopředu, na dohmatu jsem vůbec nevěděla, kolikátá jsem, neslyšela jsem řev od našich. Pak už mi to trošku došlo, že medaile asi je. Ale že je zlatá, to vůbec.
Po zisku zlaté medaile Petry Chocové na ME mluvil s českou plavkyní Michal Jurman
Pokud se vám tento závod podle vašich slov nepovedl, potom bych chtěl být svědkem vyvedeného závodu. Protože 31,25 je nový český rekord na padesátimetrové prsařské trati. A ten jste tady překonal dvakrát.
Je to o dalších 13 setin, ale je mi to úplně jedno (smích)!
Na šampionátu jste se soustředila hlavně na padesátimetrovou trať. Byla jste nerychlejší v rozplavbě i v semifinále. Nebylo to třeba i z tohoto důvodu před finále nervózní?
Měla jsem úplně vypnutou hlavu. Říkala jsem si, že to musím brát jako obyčejný pouťák. Je pravda, že když jsem nastoupila za blok, tak jsem měla úplně prázdno. Kdyby se mě někdo zeptal, co plavu, tak nevím, co bych mu řekla.
Vy jste hodně pověrčivá. Oblékla jste se zpátky do růžových plavek, ve kterých jste zaplavala v rozplavbě český rekord, napsala jste si čas do dlaně. Co tam bylo napsáno, jak se to přiblížilo skutečnosti?
Bylo tam 31,20. Nedala jsem to o pět setin. Ale myslím, že i když bych to nedala třeba o dvě desetiny, tak zlato to přebije.
Jste mistryní Evropy v českém podání po dlouhých osmi letech po Iloně Hlaváčkové. Jak se vám to poslouchá, že budete řazená do této společnosti?
Ještě nevím, co bude dál následovat. Doufám, že někteří lidé, kteří mi nevěřili, ocení konečně moji snahu, začnou mi konečně přát. Že jsem jim dokázala, že ještě nepatřím do starého železa. Tím pádem je jasné, že po olympiádě asi fakt nekončím.
Získal jste navíc už třetí medaili pro českou výpravu, takže i celkové hodnocení reprezentace bude z tohoto důvodu příjemné. Jsou to tři medaile po patnácti letech.
Myslím, že trenér Kyněra bude maximálně spokojený a všichni budeme odjíždět s úsměvem na rtech. Většině se nám to tady povedlo. A těm, co ne, to snad ty medaile vynahradí.
Nepřijely sem některé kvalitní prsařky. Nemrzí vás třeba zpětně ten “neúspěch“ na stometrové trati, kde jste byla devátá?
Teď už vůbec. Všechno úplně vynahradí zlato. Ale připravovala jsem se hlavně na padesátku, ta mi vyšla naprosto skvěle, takže stovka je už za mnou.
Myslíte si, že tento váš úspěch i obecně celé české výpravy pomůže v Česku trošku plavání a jeho postavení? Protože to je přece jen stále sport trošku na okraji zájmu.
Trošku se bojím, že pořád bude trošku v pozadí. Ale doufám, že ty tři medaile, co přivezeme, budou trošku nadhodnocené a pomůžou nám.
