Závody ME vodních slalomářu se rozhodovaly 'bez diváků'
Čeští vodní slalomáři si přivážejí z bratislavského mistrovství Evropy dvě individuální medaile. Bronz získal mezi kajakáři Vavřinec Hradílek, stříbro potom mezi deblkanoisty Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek.
Na rozdíl od posledního mistrovství Evropy vodních slalomářů se alespoň někteří čeští reprezentanti mohli včera vracet z evropského šampionátu v Bratislavě s úsměvem na líci.
Týkalo se to především čerstvých majitelů medailí - bronzového kajakáře Hradílka a stříbrných deblkanoistů Volfa a Štěpánka. Tito dva zkušení borci se navíc vydatnou měrou podíleli na nečekaném zlatu našich barev v závodě hlídek.
„Samozřejmě, tam je to bez komentáře. Celou sezónu, nevím jestli bojovali jenom s lodí, ale ty jízdy se jim zatím moc nedařily, teprve v Bratislavě. Možná i proto, že ten kanál dobře znají,“ konstatoval k vystoupení Volfa se Štěpánkem šéftrenér české reprezentace Jiří Pultera.
Voda však dovede být zlomyslným soupeřem a poukázkou na úspěch nemusí být ani dokonalá znalost trati ani úloha jasného papírového favorita. O tom se na právě skončeném evropském šampionátu v Bratislavě ujistili právě v kategorii deblkanoí trojnásobní olympijští vítězové - bratři Hochschornerové.
Tradiční opory slovenské reprezentace se nevešly na stupně vítězů ani v individuální soutěži ani v závodě hlídek.
„Taková až téměř absurdní situace, protože Hochshornerové samozřejmě byli největší favorité a celý ten závod prohráli na jedné jediné bráně. Na druhou stranu musím připomenout, že ta trať byla vytyčená hodně vypjatě, protože všechno se vlastně rozhodovalo na brance číslo 18. Buďto jste tu branku trefili anebo netrefili,“ uvedl Jiří Pultera.
Nuda před tribunou
Člověka neznalého slalomářského zákulisí teď možná napadne: Proč slovenští pořadatelé neposkládali branky tak, aby se zavděčili domácím závodníkům? Tak tedy vězte, že o tom, jak bude trať vypadat, rozhodoval podle platných regulí někdo jiný.
„Stavil ji Slovinec a Angličan a myslím si, že se snažili o to, aby eliminovali výhodu domácích borců. Jak moc se jim to povedlo, to je těžké soudit, ale trošku tím ten závod utrpěl. Před tribunami se vůbec nezávodilo a tam, kde už vlastně nebyli žádní diváci ani tribuny, tak tam se samotný závod rozhodoval,“ prohlásil šéftrenér české reprezentace.
Jinými slovy - bylo to asi podobné, jako kdyby fotbalový fanoušek viděl z tribuny do středového kruhu, ale na to, co se dělo před oběma brankami, by se po utkání musel zeptat někoho šťastnějšího.
Pokud se týká zářijového světového šampionátu ve slovinském Tacenu, trenér Pultera doufá, že tam si diváci vychutnají více dramatických zápletek na trati. A třeba hned pár metrů po startu.
„Ten velký skok v Bratislavě byl těsně před cílem a v Tacenu ho závodníci absolvují hned po startu. Takže když si z toho dělají legraci, tak většinou tvrdí, že už ve třetí brance vědí, jestli mají vystoupit a nebo pokračovat v závodě. Doufám, že ti naši budou aspoň pokračovat!“
