Život florbalisty ve Švédsku je stejný jako v Česku, ale s méně výmluvami, srovnává Dóža
Na florbalovém mistrovství světa působí muži nejrůznějších profesí. V českém výběru najdete studenty, muže pracující v zahradnictví i v dalších oborech lidské činnosti. Jedenadvacetiletý útočník švédského týmu Pixbo Patrik Dóža pracuje například jako optik.
Hned pět florbalistů českého výběru na mistrovství světa působí právě ve Švédsku. Patrik Dóža do prestižní Super League zavítal před sedmi měsíci.
Patriku, jaký je život florbalisty ve Švédsku?
Přibližně jako v Česku, akorát tam se víc vymlouvá, že nejsme profesionálové a že nemáme podmínky jako Švédové. Pravda to úplně není. Půl této sezony jsem pracoval osm, deset, někdy i 12 hodin a potom jsem letěl na trénink. Cesty na zápas jsou tady navíc opravdu dlouhé. Většina lidí pracuje pět až osm hodin denně a pak jde na trénink.
Jaké profesi se ve Švédsku věnujete?
Nevím jak, ale stal jsem se specialistou na brýle, takže jsem optik. Vyrábím brýle na zakázku, hlavně ty s vyššími dioptrickými sílami.
Musel jste se dlouho připravovat, aby se z vás stal optik?
Naskočil jsem do toho hodně rychle. Když jsem do práce nastoupil, tak bylo v plánu, že mě budou zaškolovat, ale bohužel jedna paní, co mě měla učit, onemocněla a druhá měla operaci kolene. Takže jsem přišel a byl jsem do všeho vhozený. Trvalo to čtyři měsíce, než jsem se chytil. Teď, když už tam pracuju nějakých sedm měsíců, si troufnu skoro na všechnu práci.
Český florbal čekají dvě bitvy: o semifinále i pořadatelství MS 2018
Číst článek
A měl jste před příchodem do Švédska představu, co tam budete vlastně dělat?
Nevěděl jsem přesně, jak to bude. Ze začátku jsem plánoval pracovat ve skladu, abych se naučil jazyk, s tím, že se vše pak vyřeší. Snažil jsem se a získal jsem částečný úvazek. Do Švédska jsem ale šel kvůli florbalu, ne kvůli práci. Záměr byl mít práci tak, abych vyžil a mohl se co nejvíce věnovat sportu.
Kolik času týdně můžete florbalu při vaší práci věnovat?
Přibližně tři hodiny denně. Od pondělí do čtvrtka jsou většinou tréninky, v pátek posilovna a v sobotu předzápasový trénink, pak většinou už vyrážíme, když hrajeme venku. Někdy i osm devět hodin jedeme na zápas. Když jsem to počítal, tak v týdnu se florbalu věnuju dvacet až dvacet pět hodin.
Kvůli práci jste dokonce přijel pozdě na reprezentační sraz. Je problém skloubit ten náročný program s reprezentací?
Problém to není. Vždycky dostanu vyhovění, abych se mohl dostavit případně později. S Radimem Cepkem (reprezentační trenér - pozn.) to samozřejmě probíráme. Profesionálové bohužel nejsme a musíme to udělat tak, abychom na reprezentačních akcích mohli být. Vzhledem k tomu, že ve Švédsku jezdíme na zápasy daleko, tak chybím hodně, musím přijet o den později. Dá se to ale zkombinovat.
Při tom, jak spousta dovolené padá na florbal, zbývá vůbec čas na normální, klasickou dovolenou?
Teď jsem ji měl po dvou letech. Na pět dní jsem jel do Španělska, ale třeba tím, že jsem tady na mistrovství světa, jsem přišel o Vánoce a i o Silvestra. Nebudu moct jet ani za rodinou a budu tu muset zůstat.
