Doufám, že to nekončí, říká po 1. kole Lukáš Rosol
Jméno Rosol znali donedávna hlavně hokejoví fanoušci, ovšem teď mu dělá čest i tenista. A senzačně také jediný český zástupce ve druhém kole mužské dvouhry na kurtech Rolanda Garrose. Lukáše Rosola tam dovedla premiérová výhra v hlavní soutěži grandslamového turnaje nad Francouzem Rogerem-Vesselinem.
Kdo by to byl čekal. Ani Berdych, ani Štěpánek ani Hájek, ale Rosol. Jen tohle jméno vyslovili sudí na empairu po zápasech českých tenistů v prvním kole letošního French Open.
„Nikdo se mnou nepočítal a já doufám, že tohle ještě není konečná,“ říká Lukáš Rosol, který má s někdejším úspěšným hokejovým reprezentantem a členem vynikající řady Rosol, Kameš, Klíma Petrem Rosolem společné pouze moravské rodiště a příjmení. I když moc nechybělo, a mohl to být i zmíněný hokej.
„Má rodina je hokejová, no. Brácha hrával za Zetor Brno, sestra dělala krasobruslení, maminka trénovala krasobruslení. Když jsem byl malý, tak jsem taky hrál, ale pak v Hodoníně zrušili zimák a byl konec.“
Narozdíl od útlého věku teď drží při sportování Lukáš Rosol v ruce nejčastěji raketu, a zrovna v posledních týdnech mu to s ní jde slušně. Takže až se po French Open podívá na světový žebříček, bude díky posledním výsledkům v první stovce.
Přesto by se Lukáš Rosol rád v žebříčku posunul ještě alespoň o nějakých dvacet příček výše a tam se nějakou dobu udržel, aby se dostal na olympijské hry do Londýna v příštím roce.
„To je můj cíl a udělám pro to všechno.“ Ostatně jeho jmenovci Petrovi se to splnilo dvakrát, v roce 1992 dokonce tak, že si z francouzského Albertville odvezl bronzovou medaili.
