Jaroslav Plašil: Kvitová je hráčka světových kvalit, která dělá lidem radost
Přiznám se, že jsem v úspěch české tenistky v průběhu prvního setu moc nevěřil, Italka se na ni dobře připravila. Petra Kvitová ztrácela ve výměnách trpělivost, a dost často kazila.
Zdálo se, že není ve své kůži, a nevypadalo to, že by se to mělo jen tak změnit. Muselo být pro Petru frustrující, když ji trpělivá a mazaná Flavia Pennettaová dostávala do úzkých, a když ji navíc vůbec nešlo podání.
Ale úplně jsem při tom zapomněl, že právě Petra není typem tenistky, která to v hlavě předčasně "zabalí". Naopak v kritických okamžicích ji ruka neodmítá poslušnost, takže dokáže poslat ze své rakety na druhou stranu ty nejlepší údery.
Česká tenistka to předvedla třeba v tiebreaku předchozího zápasu s domácí Samanthou Stosurovou, ve kterém utekla ze stavu 3:5, a dokázala to i tentokrát. S tím rozdílem, že v utkání proti Australance se Petře Kvitové dařilo všechno už od začátku, zatímco teď se k lepší hře tvrdě prokousávala.
Ale právě to patří ke schopnostem těch nejlepších, vyhrát i v případě, když tělo nepracuje úplně na sto procent, kdy máte za sebou probděnou noc kvůli bolavému zubu, kdy vás zasáhla špatná zpráva nebo pro tisíc a jeden další důvod.
Petra Kvitová to v důležitém zápase dokázala třeba loni ve čtvrtfinále Wimbledonu, kdy se z mnohem krizovější situace protrápila k postupu přes Kanepiovou z Estonska, a potvrdila to i teď v duelu s dlouho neomylnou Italkou.
Ale možná, že není ani tak důležité vědět, jestli už Petra Kvitová patří či ještě nepatří do elitní společnosti, a jestli může být trvaleji ve světové desítce. Važme si ji hlavně pro vlastnosti, se kterými se prý člověk narodí, a které jí umožňují dělat lidem okolo radost.
