Jsem na nás pyšný, říká Štěpánek k triumfu ve čtyřhře na Australian Open

Lepší začátek si mohli tenisté Radek Štěpánek a Leandr Paes asi jen těžko představovat. Dohromady se dali teprve před pár týdny, a hned na začátku vzájemné spolupráce vybojovali grandslamový titul. Ve finále čtyřhry Australian Open porazili americké bratry Bryanovi 7:6 a 6:2, a získali titul, který byl pro každého člena vítězného páru výjimečný.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tenisté Radek Štěpánek a Leandr Paes oslavují vítězství na grandslamovém Australian Open | Zdroj: Reuters

Radku, kdyby jste se teď zpátky podíval na ten turnaj, čím by jste řekl, že jste si to vyhráli?

Myslím naší energií, naším respektem vůči sobě, naším hladem po vítězství a určitě i našimi zkušenostmi, našim uměním, vírou v toho druhého a vírou v to, že jsme schopni tento turnaj vyhrát. Povídali jsme si o tom už od listopadu. Dneska je to pravda a můžu říct, že jsem na nás obrovsky pyšný.

Řada lidí tady říkala, že tak sladěný pár už dlouho neviděla v mužském deblu. Bylo to spontánní nebo jste některé věci nacvičovali? Kolikrát tam byly takové sestavy, že by se za ně teď nemuseli stydět ani krasobruslaři v Sheffieldu.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Radkem Štěpánkem mluvil po vítězství ve čtyřhře na Australian Open Jaroslav Plašil

Poprvé jsme se viděli v Sydney na turnaji. A s výjimkami jsme spolu byli 21 dní na kurtu každý den, povídali jsme si, v čem si můžeme na kurtu nejvíc vyhovět, co jsou naše silné stránky a slabé, které můžeme nějak schovat za to, co umíme. A myslím, že máme strašnou spoustu možností, jak hrát.

Naprosto skvěle se doplňujeme, ať už herně nebo lidsky. Jsme na to stejně emočně, hrajeme tenis srdcem, strašně moc nás to baví. Měli jsme v semifinále mínus set, soupeři nás doopravdy vystřelovali z trenek a ptali se mě: vy se furt smějete a je vidět, že z toho máte radost.

Ano, mám velkou radost, že mám takovéhoto parťáka, že nás to takhle baví, že jsme spolu takhle spojeni. A i když se nám nedaří, tak pořád máme víru v to, že jakmile se jedna malá šance objeví, tak jsme dost dobří na to, abychom ji mohli využít a dál se prát o to vítězství. Víra dělá velké věci.

Radku, vy jste tady porazili třetí nasazený pár, druhý, a pak jako v nějakém bollywodského příběhu to nejlepší na konec. Čím jste porazili Bryany? Oni jsou takoví rutinéři, nezkazí nic. I Leandr o tom mluvil, že si připadá, že tam není místo na kurtu, jak jsou velcí.

Jelikož Leandr proti nim hrál nesčetněkrát, a měli jsme s nimi šanci hrát minulý týden v Sydney na turnaji před Australian Open, prohráli jsme ve dvou tie-breacích, dvakrát o dva míče, takže jsme si z toho utkání vzali ponaučení.

Bavili jsme se o tom utkání, protože samozřejmě hrát proti prvnímu páru světa je ten nejlepší trénink a test pro to, co váš čeká na grandslamovém turnaji a pro věci, které nám nefungovaly v tom utkání. Měli jsme dva dny na to, se na utkání připravit, vědět, co třeba mě nešlo, co nešlo Leandrovi, co nám vadilo, co nám bylo nepříjemné. Prostě den a půl jsme tady té přípravě věnovali.

Chtěl jsem si zahrát s levákem, protože mi dělal problém jeho servis minulý týden. Dneska jsem myslím předvedl jeden z nejlepších returnových zápasů a všechny nepříjemné servisy jsme dostal zpátky jenom tím, že jsme se na to připravil, věnoval jsem se tomu, a věděli jsme, co můžeme čekat, kde jsou silní nebo slabší. A to jsme se snažili využít.

Radku, vy jste v průběhu turnaje říkal, že Leandrovi hodně záleží na tom, aby tady konečně vyhrál. Byl to třeba takový ten váš hlavní hnací motor splnit mu to?

Věděl jsem, co pro Leandra znamená vyhrát Australian Open, protože je to jediný grandslam, který mu chybí. Byl tady spoustukrát ve finále, nikdy se mu to nepovedlo. A teď to bude možná znít jako velké řeči, ale on mi řekl, že do toho dá celé své srdce, aby tenhle turnaj vyhrál, a já jsem mu řekl, že do toho dám své.

A doopravdy ta největší motivace byla pro mě Leandrovi tohle přání splnit a ten grandslam zkompletovat. Teď, když se tady dívám na ta jména na té trofeji, že tam budu mezi nimi napsaný, tak je to zápis do tenisové historie, který je nesmazatelný.

A určitě si myslím, že když se ráno probudím a zjistím, že jsem grandslamový vítěz, tak na to budu pyšný, budu vzpomínat zpátky na všechny začátky, na svoje rodiče, že mi obětovali celý svůj život mimo tenisu, za což jsem jim strašně vděčný. A nemůžu se dočkat, až jim tu trofej ukážu. Vím že táta – myslím, že hluboká je dost – tak do ní padne spousty slz.

Těším se na to objetí, stejně jako se svým týmem, který mě každý den dělá lepším tenistou, lepším člověkem. Někdy to se mnou nemají jednoduché, ale vždycky jsou se mnou a já jsem jim za to strašně vděčný. A jsem na to grandslamové vítězství a na sebe hrdý!

Jaroslav Plašil, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme