Na Australian Open zbyli poslední tři čeští zástupci
Tenista z konce první stovky světového žebříčku nebo třeba hráčka, kterou ještě před pár dny trápilo zranění zad v kombinaci s angínou, zůstali v pavouku dvouher na Mistrovství Austrálie. Tedy pokud jde o české zástupce, kteří z úvodního Grandslamu sezony mizí jak pára nad hrncem.
Takže už své jméno v denním rozvrhu najdou pouze tři singlisté či singlistky, Iveta Benešová, Petra Kvitová a Jan Hájek, a zřejmě jen zásah vyšší moci by způsobil, aby tato věta platila i po čtvrtečním programu. Tedy pokud mezi tyto zásahy nepočítáme déšť, který už některým tenistům pobyt v Austrálii alespoň o den prodloužil. I když zrovna příjemné čekání to podle Ivety Benešové nebylo.
„Určitě, byla jsem nervózní, protože tady čekám od posledního zápasu minulou neděli. Turnaje před tím se mi nedařili tak, jak jsem si představovala. Bylo to takové víc nerovózní.“ Teď to ale na déšť nevypadá, a tak Ivetu Benešovou prověří úplně jiný zápasový rytmus. Den poté co vyřadila Changovou z Taipee si česká tenistka zahraje s loňskou semifinalistkou z Melbourne Ruskou Zvonarevovou. Opět na kurtu číslo 18.
„Znám jí dobře, už jsem s ní párkrát hrála. Jednou jsem vyhrála, pak jsem na antuce těsně prohrála 7:5 ve třetím nebo nějak tak. Rozhodně vím, co od ní čekat, bude to těžké protože je to výborná hráčka. Loni tady byla v semifinále.“
Další česká tenistka Petra Kvitová to bude mít ještě o poznání složitější, hraje totiž s loňskou vítězkou tenisového Mistrovství Austrálie. Navíc do souboje s Američankou Serenou Williamsovou nepůjde úplně zdravá.
„Mám v zádech nějaký zánět a ustupuje to hodně pomalu. Uvidíme jak se to dá do pořádku. Já se na to těším, je první na světě, takže nemám co ztratit a můžu hrát.“
Což o to, jednu světovou jedničku už Petra Kvitová dokázala porazit, loni na US Open vyřadila Rusku Safinovou, ovšem výhra nad Serenou Williamsovou zdá se být vítězstvím z jiné a tedy vyšší kategorie.
„Určitě budu muset hrát na sto procent toho, co umím, abych ji alespoň potrápila, protože ona hraje hodně dobře. Ona se moc dobře nehýbe, takže se na ni musí spustit rychlá hra. Když dáte jeden pomalý míč, tak vás žene. Těžko vymyslet něco jiného. Budu muset být ta první, já nechci vypadnout.“ A dá se předpokládat, že stejné přání bude mít i dvaadevadesáttý hráč světa Jan Hájek v souboji s Rusem Južným.
