Na dobrý tenis se na US Open stojí dlouhé fronty
Možná si ještě vzpomenete, jak jste za starých časů stáli na kakao, banány nebo kolo s přehazovačkou. To se pak snadno můžete vcítit do kůže tenisových fanoušků, kteří chtěli naživo sledovat osmifinálový zápas nejlepšího hráče světa Srba Novaka Djokoviče.
Zatímco uvnitř arény Lousie Armstronga spolu hráli Srb Djokovič a Ukrajinec Dolgopolov neskutečně dlouhý a nádherný tie-break první sady, mimochodem světový hráč číslo 1 v něm vyhrál 16:14, venku tou dobou přešlapovali nedočkaví fanoušci.
Doufají, že se ještě na zápas nejlepšího tenisty dostanou, jenže zatím to moc nadějně nevypadá. Protože jsou tribuny plné, mohou pořadatelé pouštět jen tolik lidí, kolik jich v přestávkách mezi gemy, kdy si hráči mění strany, své sedačky opustí. A jelikož jde o podívanou nadmíru napínavou, nikomu se pryč jen tak nechce. Takže to v areálu vypadá jako s těmi cimrmanovskými horníky, kteří se množili v dole.
„Možná pětačtyřicet minut, nevím, jak dlouho tu budeme stát,“ většinou říkají lidé, ať už jsou v kterékoli části zhruba stometrové několikrát zatočené fronty. Ona se totiž skoro nehýbe, a když už, tak jen velmi pomalu.
Někteří lidé už se smiřují s tím, že tento zápas neuvidí, a tak si nechávají jako náplast na bolavou duši poslat pro něco dobrého k jídlu. Jiní se snaží sledovat utkání alespoň na svém telefonu. Ale nikdo nepředbíhá ani si nahlas nestěžuje.
„Nevím, jak dlouho to potrvá, ale já tu vlastně stojím jen tak cvičně. Mám lístky na utkání Tsonga - Fish na centrální dvorec a teď si jen krátím čas, než začne,“ směje se muž s pořadovým číslem odhadem 550.
Až zhruba za hodinu a čtvrt se zástup pohne výrazněji. Jenže to už je po všem. Po první vyrovnané sadě už totiž Djokovič vyhrál ty další dvě jednoznačně a rychle.
