Navrátilovou mrzí jediná prohra, se Sukovou v semifinále AO v 84

Na akcích pod pěti propojenými kruhy více či méně uspěly mnohé sportovní hvězdy. Jsou ale i tací sportovci, kteří ve své době svému odvětví dominovali, přesto se na olympijských hrách úspěchu nedočkali, protože na nich startovat nemohli. Jednou z nich je tenistka Martina Navrátilová, která byla v letech 1978 až 1987 podobu 311 týdnů v čele světového žebříčku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ája Vrzáňová a Martina Navrátilová

Ája Vrzáňová a Martina Navrátilová | Foto: Miroslav Konvalina

Tenis se na program olympijských her vrátil v roce 1984 jako ukázkový sport a o čtyři roky později už se bojovalo o cenné kovy naplno. Martina Navrátilová by bezesporu bojovala o ty nejcennější, ale nemohla Spojené státy na turnaji reprezentovat, protože v roce 1975 emigrovala z bývalého Československa.

„Je už to hodně dávno, ale samozřejmě si to pamatuji velmi dobře. Nejhorší na tom bylo, že jsem se o tom nemohla s nikým bavit. Pokud jsem se chtěla věnovat tenisu profesionálně, bylo potřeba pořád hrát a tudíž cestovat. Bylo jasné, že stát nebo federace mně to často nedovolí,“ vzpomíná Martina Navrátilová, která v roce 1981 získala americké občanství, a přidává konkrétní případ:

Přehrát

00:00 / 00:00

Martina Navrátilová rekapituluje svoji kariéru

„To se přímo stalo po Wimbledonu. Když jsme se vrátily, tak už mě nechtěli pustit do Ameriky na US Open. Táta tenkrát říkal, že se to ještě zhorší, že je to začátek konce. Nebyla jsem si sice stoprocentně jistá, ale když jsem přiletěla a zase začala hrát. Tak mi došlo, že jinak to nepůjde.“

První tituly na grandslamech sbírala ještě s československým pasem a celkem jich posbírala ve dvouhře i čtyřhře 167, což je nejvíce ze všech tenistů historie. Vyhrála všechny grandslamové turnaje. Slavný Wimbledon opanovala ve dvouhře devětkrát, což je zase rekord mezi ženami. Poprvé v roce 1978 a naposledy o 12 let později. Nejvíce jí utkvěl v paměti právě ten první

„Byl to zvláštní pocit. Hlavou běží tolik myšlenek, začne rychle bušit srdce a opravdu slyšíte svůj dech. Jako byste měli mikrofon rovnou do uší. Myslela jsem, že všichni diváci na stadionu slyší, jak mi buší srdce. Dívala jsem se, jestli mi už náhodou nevyskočilo z trika. Je to zvláštní pocit,“ vzpomíná Martina Navrátilová, která za deset dní oslaví 55 narozeniny.

Za svou kariéru sehrála 1661 zápasů ve dvouhře a v 1442 případech odešla z kurtu jako vítězka. V letech 1982, 83 a 84 prohrála pouze šest zápasů. Jeden z nich by ale nejraději vrátila zpátky.

Helena mě trochu naštvala, říká naoko

„Prohra s Helenou Sukovou v Austrálii. Do té doby jsem vyhrála šest Grand Slamů za sebou a chtěla jsem sedmý a tím i nový rekord. Jsme kamarádky, ale hrála tak dobře, že mě to štvalo. Proti mně udělala dvě dvojchyby za celý zápas a další den proti Evertové, jich nasekala za dva sety 14. Říkala jsem si, proč nehrála takhle proti mně? Tak tenhle zápas bych si chtěla zahrát ještě jednou,“ přeje si Navrátilová.

Martina Navrátilová svedla nejtěžší bitvu v roce 2010, když porazila rakovinu. V té době už měla zpátky české občanství a ráda se do rodné země vrací. Přesto zůstává většinu roku ve Spojených státech.

Jakub Kanta, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme